MŽP
Ekolamp
SOVAK

Jak dál se snižováním exhalací skleníkových plynů?

Podle generálního ředitele Světové meteorologické organizace Pettei Taalase nemá dosažení klimatického cíle z Pařížské dohody, tj. udržet do konce tohoto století zvyšování průměrné globální teploty maximálně o 1,5 – 2,0 stupně Celsia, mnoho nadějí na úspěch.

Jak dál se snižováním exhalací skleníkových plynů?

pixabay

  • Publicistika
  • 10.10.2018
  • František Vörös, konzultant Sdružení EPS ČR

Pokud se nepodaří na zasedání Mezinárodního panelu pro změnu klimatu v Jižní Koreji od 8. 10. 2018 přijmout a následně realizovat účinné postupy, hrozí, že do konce století se zvýší globální teplota o 3 - 5 stupňů Celsia. Následně by se zvýšila hladina světových moří o 30 - 70 cm s katastrofálními dopady na ostrovy a přímořské pevniny.

Navrhuje se snižovat každoročně emise o 7% v souladu se zvyšováním podílu využívání energií z obnovitelných zdrojů a z jádra, přechodem na elektromobily a úsporná energetická opatření v průmyslu a zejména v budovách. Většina těchto opatření je podmíněna dalšími aplikacemi plastů.

Podle agentury thinkstep by se mohlo v budovách celosvětově uspořit 84 x 10 na třináctou tun CO2.

Pro představu uvádějí, že průměrný osobní automobil emituje 0,2343 kg CO2/km. Potenciální úspory v budovách by tak představovaly 2,4 miliony jízd takového auta mezi Zemí a Sluncem , což je vzdálenost 150 milionů km. O efektivní přístupy usiluje postupně EU. V Úředním věstníku EU z 19. 6. 2018 byla publikována nová v pořadí již třetí Evropská směrnice o energetické náročnosti budov č. 2018/844/EU– EPBD 3.

První směrnice tohoto typu spatřila světlo světa jako č. 2010/31/EU, druhá 2012/27/EU. V preambuli nové směrnice jsou ve 46 bodech shrnuty dlouhodobé cíle a strategie EU v oblasti klimatu a energetiky. Evropský fond budov je zodpovědný za 36% emisí CO 2. EU spotřebovává téměř 50% konečné spotřeby energie na vytápění a chlazení, přičemž budovy se podílejí 80% na této spotřebě.

Unie se zavazuje ke snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40% proti stavu v roce 1990. Podíl renovací stávajících budov na vyšší energetický standard by měl dosáhnout 3% ročně, oproti současným 0,4 – 1,2%. Budovy by měly přispět k rozvoji elektromobility instalací kabelovodů pro dobíjecí stanice. Nové zásady z této směrnice by měly členské státy promítnout do národní legislativy do 10. 3. 2020.

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Zlín je město historicky proslavené výrobou obuvi a jen málo lidí na světě se nesetkalo se jménem Baťa. Toto krajské město je ale také výjimečné svým nakládáním s odpadem. Město jde vstříc efektivitě v řešení odpadového hospodářství a tím i k šetření zdrojů a životního prostředí.

Elektromobilita v ČR: Cesty hledáme a nacházíme

Elektromobilita v ČR: Cesty hledáme a nacházíme

Elektromobilita je pro mnohé budoucností, někteří v ní vidí obrovské problémy. Jak po stránce technologické, tak po stránce ekonomické. Jak to vidí současný generální ředitel Siemens Česká republika, Eduard Palíšek? Zeptali jsme se.

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Na letošní konferenci Předcházení vzniku odpadů se dostali ke slovu i odborníci z praxe. O praktické zkušenosti s provozem třídicí linky na plasty se podělil Petr Strankmüller z firmy Ekodepon.