celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem X.: Letohrad

Malebné město Letohrad leží v Pardubickém kraji. Město s 6 283 obyvateli (údaj platný na konci roku 2016) se rozprostírá v podhůří Orlických hor při soutoku Tiché Orlice a Lukavického potoka, asi 7 km jihovýchodně od Žamberku

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem X.: Letohrad

Letohradský zámek Foto: Průmyslová ekologie

Štítky pro lepší přehled

Již od roku 1997 zajišťuje Letohradu sběr směsného komunálního odpadu od občanů společnost EKOLA České Libchavy s.r.o. (dále EKOLA). 

Ta ve stejný den sváží i odpad od živnostníků. Svozovým dnem je středa a směsný komunální odpad se sváží každý týden. 

Již několikrát byla v radě města diskutována otázka změny četnosti svozu na 1× za 14 dní, ale zatím nedošlo ke shodě. 

Svezený odpad končí na skládce v Českých Libchavách, vzdálené asi 16 km od Letohradu a provozované společností EKOLA.

Nádoby různého objemu jsou ve vlastnictví občanů. Nejčastěji používají kovové nádoby o objemu 110 l a plastové o objemu 120 l. 

V roce 2010 město pomocí dobrovolníků provedlo u občanů inventarizaci všech nádob, aby zjistilo, jejich druh, počet a objem. 

Po zpracování sesbíraných dat byl každé nádobě přiřazen čárový kód, který byl vytištěn na samolepící polypropylenový štítek. Štítky s čárovým kódem byly v roce 2013 rozdistribuovány občanům, aby si jimi mohli své nádoby označit. 

Neoznačené nádoby nejsou vyprazdňovány. Letohrad odpad z jednotlivých nádob neváží, ale díky čárovému kódu je na tuto možnost připraven. 

Živnostníky město do svého systému nezapojuje. Mají smlouvu se svozovou společností, která jim vydává vlastní samolepky pro označení nádoby na příslušný kalendářní rok.

Když se třídí dobře, má občan odpady zdarma

V Letohradě se za odpady platí formou místního poplatku, který je ve výši 650 Kč za osobu. Některé skupiny poplatníku jsou od poplatku osvobozeny nebo mají úlevy. 

Všichni poplatníci však mohou získat úlevu od poplatku za třídění odpadu způsobem dům od domu. Výši úlevy může poplatník získat až do výše svého poplatku.

Svoz využitelných složek odpadů způsobem dům od domu město zavedlo v roce 2006, kdy začalo svážet papír a plasty, v roce 2007 se svoz rozšířil o nápojové kartony a v roce 2012 o kovové obaly.

Vytříděné odpady sváží společnost Komunální služby s.r.o., Jablonné nad Orlicí, a to jednou za 14 dní vždy v pondělí v lichý týden. Následně je dotřiďují a dále s nimi obchodují.

Zde jsou o krok napřed

Právě jednatel společnosti přišel v roce 2005 do výběrového řízení s návrhem motivovat občany ke třídění formou odměny. Město tedy stanovilo podmínky, za jakých je možné odměnu resp. úlevu od poplatku získat. 

Zpočátku bylo pro přiznání odměny nutné odevzdat zcela naplněný pytel plastů o objemu 110 l nebo nápojových kartonů o objemu 80 l nebo 10kg balík papíru. Postupem času, kdy někteří občané tuto podmínku začali obcházet, změnilo město kritéria a stanovilo min. hmotnosti odevzdaného množství. 

Pytel s plasty musí vážit min. 2,5 kg, pytel s nápojovými kartony 2 kg a papír, který se váže do balíků, 10 kg. Pytle nebo balíky následně občan označí samolepkami čárovým kódem, které obdržel od města. 

Čárový kód se generuje z databáze poplatníků a není totožný s čárovým kódem, kterým jsou označovány nádoby na směsný komunální odpad a bioodpad.

Zaměstnanci svozové společnosti při svozu načtou čárový kód a podle druhu odpadu k němu přiřadí body (4 body za plasty, 3 body za nápojové kartony a 2 body za papír). 

Data načtená při svozu odešle svozová společnost městu Letohrad, aby si je naimportovalo do používaného softwaru pro správu poplatku. 

Za každý načtený bod získá občan úlevu ve výši 5 Kč. Tedy v praxi to znamená, že za jeden pytel plastů získá 20 Kč, za pytel nápojového kartonu 15 Kč a za balík papíru 10 Kč.

Letohrad odpadové kontejnery.png

Ještě stojí za zmínku, že pytle na nápojový karton občané získávají od společnosti EKO-KOM prostřednictvím města zdarma. 

Na plasty si však musí pytle pořídit sami na vlastní náklady. Jejich pořízení je zohledněno ve výši úlevy. Pokud někdo nemá zájem o úlevu z poplatku, může odevzdávat libovolné množství odpadů a nenalepuje čárové kódy.

Jakmile je na pytli či balíku nalepen čárový kód, ale není splněna předepsaná minimální hmotnost, posádka při svozu zanechá odpad na místě a označí ho samolepkou s upozorněním, že nesplňuje podmínky svozu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o adresný způsob sběru, je čistota předávaného odpadu velmi dobrá. Občané odevzdávají plasty roztříděné zvlášť na PET lahve, čiré fólie a směsný plast. 

Vedle tohoto způsobu sběru ve městě historicky funguje sběr papíru, plastů, skla (odděleně barevné a bílé) do celkem 87 kontejnerů umístěných na 22 stanovištích. Jedná se o sklolaminátové kontejnery se spodním výsypem o objemu 1 200, 1 500 a 2 500 litrů. 

Na čtyřech místech jsou i kontejnery na kovy. Jde převážně o lokality se zástavbou bytových domů, protože obyvatelé rodinných domů většinou odevzdávají kovy do výkupny. 

Sesbírané využitelné komodity dotřiďují a dále s nimi obchodují Komunální služby s.r.o., Jablonné nad Orlicí.

S bioodpady se začalo brzy

Se sběrem a svozem bioodpadů začal Letohrad na podzim roku 2007. Občanům zapůjčuje hnědé plastové nádoby o objemu 240 l speciálně upravené na sběr bioodpadu (otvory ve stěnách, rošt na dně nádoby). 

Svoz po celou dobu provádí společnost EKOLA České Libchavy s.r.o. v období od března do listopadu v četnosti jednou za 14 dní. 

Bioodpad mohou občané odevzdávat také v obou sběrných dvorech do velkoobjemových kontejnerů. 

Sebrané bioodpady se zpracovávají na kompostárně, kterou město Letohrad uvedlo do provozu na podzim roku 2009. Od roku 2015 ji provozují Technické služby Letohrad s.r.o.

S tříděním bioodpadu na hřbitovech město neuspělo. Někteří jedinci dávali do nádob na bioodpad směsný komunální odpad a obsah nádoby nakonec musel skončit ve směsném komunálním odpadu. 

Letohrad popelnice na bioodpad.png

Další aktivity v oblasti odpadového hospodářství

Na území Letohradu jsou dva sběrné dvory, jejich provoz byl zahájen v roce 2010 (Sběrný dvůr I Orlice) a v roce 2012 (Sběrný dvůr II Letohrad). 

Občané sem mohou odevzdávat objemný odpad, biologicky rozložitelný odpad, papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, nebezpečné odpady, pneumatiky a stavební odpad. 

Letohradští občané odevzdávají za úplatu pouze stavební odpady a pneumatiky. Sběrné dvory jsou také místem zpětného odběru vyřazených elektrozařízení, baterií, cartridgí a tonerů. Občané si zde mohou bezplatně půjčit štěpkovače.

Od roku 2006 spolupracuje Letohrad se společnostmi Elektrowin, Asekol a Ekolamp a od roku 2010 se společností Ecobat na zpětném odběru elektrozařízení a baterií. 

Místem zpětného odběru jsou nejen sběrné dvory, ale vybrané druhy elektrozařízení a baterie je možné odevzdávat do červených kontejnerů umístěných na devíti stanovištích ve městě a do malých sběrných nádob v průchodu budovou městského úřadu.

Od dubna 2013 zajišťuje město Letohrad ve spolupráci se společností Dimatex sběr textilních materiálů do šesti kovových kontejnerů o objemu 2 m3 bílé barvy se speciálně upraveným vkládacím otvorem, které jsou rozmístěny po městě, a ve spolupráci se společností Cart4Future s.r.o. sběr cartridgí a tonerů do papírového boxu umístěného v průchodu budovou městského úřadu. 

Textil mohou občané odevzdávat i v obou sběrných dvorech. O dva roky později Letohrad uzavřel smlouvu se společností EKO-PF na sběr potravinářských olejů do čtrnácti zelených plastových nádob o objemu 240 l s uzamčeným víkem a s upraveným vhozovým otvorem v něm, z nichž dvanáct jich je umístěno na stanovištích spolu s kontejnery na papír, plasty a sklo a dva jsou ve sběrných dvorech. 

Veškeré náklady spojené s umístěním sběrných prostředků a se svozem odpadů nesou výše uvedené společnosti.

Vedení města má snahu, aby hospodaření v segmentu odpadů bylo vyrovnané, proto byl nastaven poplatek na 650 Kč. Slevu, kterou poskytuje město občanům za třídění, odpovídá výši odměny, kterou získává město od společnosti EKO-KOM.

Vznik černých skládek nebyl v posledním desetiletí na katastru města zaznamenán.

V kostce

Úleva z poplatku za třídění odpadů v roce 2016

Počet obyvatel celkem (údaj ČSÚ) včetně cizinců

6 283

Počet plátců celkem

2 709

Přepočtený počet poplatníků, kteří nehradili poplatek, tzn. „vytřídili do výše poplatku“ (*)

717

Počet poplatníků zcela osvobozených dle vyhlášky (domovy, zahraničí)

113

Počet poplatníků majících slevu dle vyhlášky (děti do 15 let, senioři nad 70 let a studenti na kolejích)

1 765

Počet poplatníků, kteří se nezapojili do třídění způsobem dům od domu

1 155

Celkem vyplaceno na odměnách za třídění

954 465 Kč

Celkem odměna od společnosti EKO-KOM

950 217 Kč

(*) V tabulce je uveden přepočtený počet poplatníků, na které byl vystaven předpis a sleva u plátce dosáhla za třídění celých 650 Kč. Pro správné pochopení systému je nutno doplnit, že např. pokud by čtyřčlenná domácnost měla základní předpis 4× 650 Kč a množstvím vyseparovaného odpadu dosáhne slevu 650 Kč, má tedy předpis 1 950 Kč a jeden z nich se jeví jako občan s nulovým poplatkem, kterých je ve městě za rok 2016 celkem 717. Ve skutečnosti dosáhli jednotliví členové tříděním na slevu 163 Kč. Počet občanů, kteří se nezapojili do systému, tedy nezískávají žádné slevy, je 1 155, z toho vyplývá, že zapojených je cca 5 128, tj. cca 80 % obyvatel města.

Zkreslení statistik způsobují osoby trvale hlášené na ohlašovně a cizinci v trvalém a přechodném pobytu.

Celková produkce odpadů (v tunách)

2011

2 372

2012

2 328

2013

2 416

2014

2 747

2015

2 595

2016

2 766



Produkce směsného komunálního odpadu (v tunách)

2011

1 226

2012

1 218

2013

1 206

2014

1 133

2015

1 114

2016

1 095



Produkce tříděného odpadu dle komodit (v tunách)

Období

Papír

Sklo

Plast

Kov

Nápojové kartony

2011

185

112

82

52

8

2012

189

83

83

33

7

2013

186

89

84

95

10

2014

202

81

86

181

12

2015

200

88

96

159

12

2016

209

90

112

133

8



Celkové náklady na odpadové hospodářství

2011

3 910 000 Kč

2012

4 046 000 Kč

2013

4 317 000 Kč

2014

4 174 000 Kč

2015

4 416 000 Kč

2016

4 451 000 Kč



Částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů

2011

1 920 070 Kč

2012

2 239 930 Kč

2013

2 855 911 Kč

2014

 2 911 720 Kč

2015

 2 886 520 Kč

2016

 2 716 064 Kč


Poplatek na skládce za uložení tuny směsného komunálního odpadu

Letohrad za uložení 1 tuny směsného komunálního odpadu na skládku v Českých Libchavách zaplatí 1 253 Kč včetně 15% DPH. Náklady spojené se svozem směsného komunálního odpadu z nádob umístěných po městě jsou paušální a činí 84 525 Kč vč. 15% DPH za měsíc, tedy 1 014 300 Kč za rok. 

Významnou skutečností, která ovlivňuje náklady obcí na nakládání s odpady, je vzdálenost obce od skládky. Náklady obcí se pak těžko porovnávají a komplikují vyhlašování výběrových řízení.

Vzhledem k tomu, jak vyplývá z přiložených tabulek, ukládá město ročně na skládku cca 1 100 tun směsného komunálního odpadu a tedy na jednu uloženou tunu připadá dalších 922 Kč za dopravu. 

Pracujeme tedy s údajem, že svoz a uložení směsného komunálního odpadu na skládce stojí cca 2 175 Kč za jednu tunu. 

Z tabulky lze vyvodit, že v roce 2016 bylo na poplatcích vybráno po uplatnění všech slev 2 716 064 Kč; tedy při uvažovaném počtu občanů 6 283 včetně cizinců vychází průměr 432 Kč, ale protože cizinci zpravidla neplatí, potom je to ve skutečnosti 442 Kč na občana. 

Cizinecká policie ČR neposkytuje systémově údaje o pobytu cizinců na území obce, aby bylo běžně možné vystavit předpis poplatku.

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Jihomoravský Mikulov leží asi 18 km západně od Břeclavi. Ve městě žije téměř osm tisíc obyvatel a historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové je známé město s téměř 16 tisíci obyvateli, které spadá do okresu Trutnov. Ve Dvoře Králové se nachází známá zoologická zahrada s africkým safari, ve které se mimo jiné také velmi zajímavým způsobem zabývají odpady. Pozoruhodné jsou odpadkové koše v africkém stylu a zejména zavedení vratných kelímků se zálohou 30 Kč, protože díky tomuto kroku klesla ZOO produkce plastového odpadu na minimum.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Obec Dýšina se nachází asi 8 km severovýchodně od Plzně a má zhruba 1 850 obyvatel. Výraznou dominantou Dýšiny je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše. Lidé z obce pracují většinou v krajském městě, které je v pohodlné dojezdové vzdálenosti.