MŽP
Ekolamp
SOVAK

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem IX.: Kyjov

Jihomoravské město leží 25 km západně od Uherského Hradiště. Počet obyvatel v Kyjově čítá necelých 12 tisíc. Tímto střediskem lidové kultury Slovácka protéká říčka Kyjovka, známá též jako Stupava.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem IX.: Kyjov

foto: redakce Průmyslové ekologie

Odpadové hospodářství realizuje svazek obcí

O odpady se v Kyjově stará EKOR s.r.o., což je společnost vlastněná 43 městy a obcemi v regionu Kyjovska. 

Svozová společnost je plně řízena i kontrolována Dobrovolným svazkem obcí Severovýchod (dále DSO), který je jejím zřizovatelem. 

Svazek původně vznikl jen za účelem spolupráce na odpadovém hospodářství, ovšem poté se rozšířil i na další meziobecní aktivity.

Na Kyjovsku mají solidární svazek obcí

Svoz směsného komunálního odpadu se ve městě realizuje v čtrnáctidenním intervalu a odpad je poté ukládán na skládce, kterou vlastní svozová firma. 

Obce, které jsou ve svazku, jsou k sobě navzájem solidární, a proto si stanovily, že ačkoliv se skládka nachází na jednom konci svozové oblasti, cena za svoz je pro všechny členy stejná. 

Každá obec si za uložení odpadů zaplatí podle vlastní skutečně vyprodukované hmotnosti a za svoz podle počtu obyvatel.

Cena za odpad je únosná a rozumná a výnosy od obcí a firem stačí na obnovu techniky, nákup aut a další nezbytné investice. Obce tak vkládají peníze zpátky do své společnosti, takže o ně nepřicházejí. 

Společnost EKOR se snaží o to, aby odpadové hospodářství mělo co nejmenší dopad na obecní rozpočty. K tomu často využívá i dotačních příležitostí.

Směsný komunální odpad se střídá s bioodpadem

Bioodpad se v Kyjově začal třídit dva roky před zákazem skládkování této komodity. Nejedná se přitom pouze o obecní zeleň. Každá domácnost obdržela zdarma popelnici na biologický odpad. 

Od roku 2013 také funguje 14denní svoz, ve kterém se v týdenním intervalu střídá vývoz směsného s bioodpadem. 

Podle svozu občan přistaví buď popelnici na směsný komunální odpad, nebo na bioodpad. Před zavedením odděleného svozu bioodpadu byl ve městě týdenní svoz směsného komunálního odpadu.

Bioodpad končí na kompostárně ve vlastnictví DSO. Pro zpracování bioodpadu je na kompostárně veškerá potřebná technika. Vyrobený kompost má certifikát a je zaregistrován jako organické hnojivo. 

Vzhledem k tomu, že kompostárna vznikla za přispění dotací, nemohou zatím s kompostem obchodovat. Ten se proto vrací zpátky obcím, resp. je nabízen jejich občanům.

Separovaný odpad, tedy papír, plasty, sklo a tetrapaky, je odvážen na dotřiďovací linku, kde se dotřiďuje na veškeré využitelné složky. Ačkoliv v současné době jde cena tříděných odpadů dolů, snaží se je prodat za nejlepší možnou cenu. 

Ze sběrných míst, kterých je v Kyjově 93, se vozí papír, plasty a sklo. Kovy občané odevzdávají na sběrném dvoře. V některých sběrných místech lze odevzdat i textil či drobné elektrozařízení. 

Letos v září do větších sběrných hnízd Kyjov přidal nádoby na kuchyňské oleje, které si obyvatelé vyžádali. 

Město má smlouvu se společnostmi Ecobat, Ekolamp, Asekol a Elektrowin, tedy kolektivními systémy zabezpečujícími zpětný odběr elektroodpadu a baterií.

Velkoobjemový odpad končí na skládce. Je možné jej uložit i na sběrném dvoře, kde jsou pro tyto účely připravené kontejnery. 

Pro obyvatele Kyjova je odevzdání odpadu na sběrném dvoře zdarma. Nicméně může přijít s odpadem i občan odjinud. Nic platit nebude – EKOR jeho odpad vyfakturuje obci, ve které má odevzdávající osoba trvalé bydliště. 

Ve sběrném dvoře se z velkoobjemového odpadu vytřiďuje dřevo k opětovnému využití. Odevzdává se zde i nebezpečný odpad, kromě azbestu. Ten končí přímo na skládce.

Kyjov náměstí.png

Masarykovo náměstí

Motivace, motivace, motivace

Povinnost platit místní poplatek v Kyjově vzniká na základě přihlášení k trvalému pobytu. Poplatek je ve výši 250 Kč ročně za osobu a platí se v jedné splátce. 

Jedná se o jeden z nejnižších poplatků v rámci obcí s rozšířenou působností v celé zemi. Pro občany je to silná finanční motivace. 

Správnému a efektivnímu třídění se v Kyjově učí už děti na školách. Město do základních, ale i mateřských škol umístilo kartonové krabice na separovaný odpad. V jedné ze zdejších základních škol se dokonce jako jedni z mála zaměřují na ekologickou výchovu.

V tak velkém množství odpadů se jen obtížně zjišťuje, zda jednotlivec třídí či nikoliv. Pokud ovšem pracovník svozové firmy otevře popelnici a zjistí, že v černé popelnici je bioodpad, napíše majiteli vzkaz s upozorněním a při opakovaném prohřešku mu popelnici nevyveze. I takto jsou občané vychováváni k důslednějšímu třídění.

Také v Kyjově se objevují černé skládky, ovšem není jich moc a jejich počet navíc meziročně klesá. Drobné problémy s odpadem se objevily na jednom z hřbitovů, kde si občané vyžádali popelnici na plasty, ale vkládali do ní i to, co tam nepatří.

V kostce 

Celková produkce odpadů (v tunách)

2014

7366

2015

7373

2016

7559

1. 6. 2017

2626


Produkce směsného komunálního odpadu a tříděného odpadu dle komodit

(údaje převzaty z ISPOP, měrná jednotka – tuny/rok)

Název odpadu

2014

2015

2016

1. 6. 2017

Papír

349

343

366

183

Plasty

123

130

142

71

Sklo - barevné

56

59

43

25

Sklo - bílé

74

79

73

37

Stavební odpad

845

850

820

411

Železo a ocel

155

117

150

74

Dřevo

134

148

178

75

Biologicky rozložitelný odpad

1248

1218

1439

589

Směsný komunální odpad

1461

1424

1407

671

Objemný odpad

683

749

749

343

 

Celkové náklady na odpadové hospodářství*

2013

6 854 211 Kč

2014

6 667 722 Kč

2015

6 890 376 Kč

2016

6 607 001 Kč

*údaje z rozpočtu města na ORJ 14 dle plnění ke 31. 12. příslušného roku

Částky od občanů za svoz směsných komunálních odpadů*

2013

5 364 814 Kč

2014

2 741 729 Kč

2015

2 739 131 Kč

2016

2 739 112 Kč

*údaje z rozpočtu města dle plnění ke 31. 12. příslušného roku

Odměna od společnosti EKO-KOM*

Období

Tuny

Částka

2013

806,29

1 088 847 Kč

2014

780,79

1 141 069 Kč

2015

747,78

1 217 516 Kč

2016

792,18

1 213 848 Kč

*údaje z hlášení zpracovaných za příslušné roky firmou EKO-KOM

Sběr informací o jednotlivých obcích byl financován Ministerstvem životního prostředí ČR.


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Zlín je město historicky proslavené výrobou obuvi a jen málo lidí na světě se nesetkalo se jménem Baťa. Toto krajské město je ale také výjimečné svým nakládáním s odpadem. Město jde vstříc efektivitě v řešení odpadového hospodářství a tím i k šetření zdrojů a životního prostředí.

Elektromobilita v ČR: Cesty hledáme a nacházíme

Elektromobilita v ČR: Cesty hledáme a nacházíme

Elektromobilita je pro mnohé budoucností, někteří v ní vidí obrovské problémy. Jak po stránce technologické, tak po stránce ekonomické. Jak to vidí současný generální ředitel Siemens Česká republika, Eduard Palíšek? Zeptali jsme se.

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Na letošní konferenci Předcházení vzniku odpadů se dostali ke slovu i odborníci z praxe. O praktické zkušenosti s provozem třídicí linky na plasty se podělil Petr Strankmüller z firmy Ekodepon.