celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Říká se, že odpad o výhřevnosti 6,5 nehoří. Jenže on hoří…

„Hoří i odpad o výhřevnosti 4 MJ/kg. Stačí mít vhodný typ ohniště s odpovídajícím výkonovým diagramem kotle a smířit se s nižší produkcí páry,“ Tak začal svou přednášku na konferenci Dny teplárenství a energetiky 2018 Aleš Bláha, ředitel ZEVO Malešice.

Říká se, že odpad o výhřevnosti 6,5 nehoří. Jenže on hoří…

Aleš Bláha/ foto: TS ČR

Vzpomenul těmito slovy na studii propagovanou cca před 2 lety Českou asociací odpadového hospodářství, která byla vytvořena odborníky z ČVÚT. S pompou velikou vyšla na veřejnost a po několika prezentacích v tichosti odešla. A samotná ČAOH již od té doby studii nezmiňuje ani slůvkem a asi ví proč.

Třídění a recyklace

V dnešní době se o třídění a recyklaci mluví neustále. Jsou to ale dva úplně rozdílné pojmy. „To, co vy vytřídíte a hodíte do žluté popelnice neznamená, že to bude i materiálově využito. Navíc zákon čísel říká, že čím víc třídíme, tím horší efektivitu v recyklaci máme. Na trhu neuplatněné vytříděné komodity někde končí. Kde? Kdo nemá spalovnu, vozí tento materiál na skládku, kdo ano, využije jej energeticky,“ upozornil Aleš Bláha.

Žijeme v době, kdy se společnost snaží využívat vše co jde. Nebezpečí tohoto tkví v tom, že v honbě za „správným“ nakládáním s odpady, se budeme chovat hloupě a nesmyslně. „Třídit je nutné a ekonomicky smysluplné u zdroje, tedy v domácnostech a především je nutné třídit to, co dává smysl,“ zdůraznil Aleš Bláha.

Cena ZEVO není malá

Výstavba zařízení na energetické využití odpadů není levnou záležitostí. Přesto se dá postavit bez dotací a je provozně ufinancovatelná. „Pokud má ZEVO plnit všechny evropské emisní normy, všechny standatdy BAT a BREF, tak to ani levné být nemůže. Z toho nám vyplývá, že na bráně prostě musí ZEVO inkasovat min. 1.700,- za tunu odpadu. Se skládkou je tato technologie neporovnatelná. Z ekonomického i environmentálního hlediska. Do ekonomiky skládky se počítá pouze poplatek, náklady na zpracování, určitá nevýznamná částka se ukládá na pozdější rekultivaci. Environmentálně tu máme nekontrolovatelnou produkci metanu a CO2 – tedy skleníkových plynů, zápachy, nekontrolovatelné množení hlodavců a spousty dalších negativních dopadů na životní prostředí, průsaky škodlivin do podloží počínaje, požáry konče,“ představil Aleš Bláha.

Podle ředitele ZEVO Malešice je ČR v bodě zlomu. Téměř 50 % komunálního odpadu jde na skládku, 16 % se energeticky využívá a 34 % se recykluje. A je nutné vyřešit otázku, kam se bude odpadové hospodářství ČR ubírat. „Budeme se chtít posunout v před, nebo půjdeme směrem na Balkán? Půjdeme cestou, kterou navrhuje MŽP, nebo ČAOH?“ Ptá se Aleš Bláha.

Rozdíl je v pohledu na to, co se zbytkem

ČAOH káže minimalizovat vznik odpadu. Pod to se mohu podepsat. Recyklace, zavedení zálohového mechanismu na PET, sklo a podobně, pod to se také mohu podepsat. V čem se rozcházíme je, co uděláme s odpadem, který zbyde. Pokud se podíváme na produkci odpadu v ČR optikou Evropské komise zjistíme toto: Produkujeme 5,6 milionů tun komunálních odpadů za rok, 65 % této produkce se má v budoucnosti recyklovat a 35 % by nemělo jít na skládku,“ počítá Aleš Bláha a pokračuje: „Pokud tedy budeme počítat, tak 5,6 * 0,35 vyjde 1,9 milionu tun a to je ještě hodně, hodně optimistický odhad. V současné době ČR disponuje spalovenskou kapacitou pouze 770 tis. tun, které můžeme energeticky využít.“

Samozřejmě, mohou se vyrábět tuhá alternativní paliva (TAP), ale je potřeba řešit a vyřešit co s nimi. Jak se ukazuje, trh se vyvíjí tak, že TAP budou nacházet uplatnění na trzích velmi obtížně.

Výhodou ZEVO - i ekonomickou – je technologie, která je nastavena tak, že dokáže zpracovat a využít širokou škálu výhřevnosti a řekněme surový odpad, který nepotřebuje žádnou úpravu, čili zase žádné dodatečné náklady.

Uvedu příklad. Bydlím na Praze-západ v zástavbě rodinných domů. U domu máme černou a hnědou popelnici, třídíme samozřejmě plasty, tetrapaky, sklo a papír velmi důsledně. Jako rodina vyprodukujeme ročně zhruba 150 až 200 kg zbytkového odpadu na hlavu. Když tento výsledek přepočteme na cíle EU, jako rodina cíle roku 2030 již plníme. Opakuji ale, že máme velmi dobré podmínky k separaci. Ve městech je situace jiná, zejména s ohledem na možnosti třídění bioodpadu, kterého je v komunálním odpadu zhruba třetina“ upozornil Aleš Bláha.

Příklady jsou

Jako příklad pro vhodný způsob nakládání s komunálním odpadem uvedl Vídeň. „Vídeň řekla ano, vytřídíme bioodpad a kuchyňský odpad, ale budeme ho odebírat pouze ze školních jídelen, nemocnic, restaurací, tržnic apod. Od občanů ho brát nebudeme, protože jejich odpad obsahuje i jiné, než kuchyňské bioodpady. Z toho vyplývá, že v domácnostech tento odpad končí v černých popelnicích a následně putuje do jedné ze tří ZEVO, které ve Vídni jsou.“

Evropa jde kupředu. Největší producenti komunálního odpadu posouvají trend jasným směrem. Německo produkující 25 milionů tun KO ročně, si v roce 1995 řeklo, že od 2005 nebudou skládkovat. Jak to udělat, nechali zákonodárci na subjektech, nechť si řeší, jak umí. Proto na území Německa začali budovat ZEVO.

O to samé se snaží v dnešní době Ministerstvo životního prostředí. V roce 2014 se vyhlásilo, že v roce 2024 přestáváme skládkovat. Není to nic, co by nebylo nesplnitelné. ČR je velmi podobná Německu. Průmysl je postaven na strojírenství, máme podobnou skladbu celého průmyslu, energetická zařízení stavět umíme, veškeré předpoklady jsou podobné,“ řekl Aleš Bláha.

Výsledkem snažení zemí, které chtějí nakládat s odpady směrem k využití je vybudování 120 zařízení EVO v Německu, ve Francii rovněž 120 převážně menších ZEVO. Ve Švýcarsku 30 ZEVO rovněž s menší kapacitou. V Polsku se buduje několik velkokapacitních ZEVO. „Pokud bychom viděli mapu ZEVO například v Německu a porovnali s mapou skládek v ČR, bylo by to podobné. Jen prostě u nás máme skládky,“ vysvětlil Aleš Bláha.

Zlaté časy skládek jsou pryč

Skládky řešily odpad v 90 letech. Před tím to byla neřízená smetiště. V dnešní době už prostě nakládat s odpady bez využití nelze. Bez skládek to asi úplně nepůjde, takže budeme skládkovat maximálně 10 % produkce. „Otázkou je, co do těch 10 % zahrneme. Kdyby se do tohoto čísla zahrnovala například nevyužitelná škvára ze spaloven, proč ne. Je to inertní materiál. Ale škvára by se měla přednostně využívat jako stavební materiál.“

Malešické ZEVO má konstantní vstupy. Skladba materiálu - odpadu, který vyprodukují pražští obyvatelé je stejná, takže i výstupy mají konstantní složení. A tato stálá kvalita například u škváry je velmi vhodný atribut pro další využití například v dopravních stavbách.

Využívat vedlejší produkty ze spalování lze

V současné době o tom jednáme s kolegy z ostatních českých ZEVO a ve spolupráci s odbornou firmou a AV se snažíme o jakýsi „německý“ či „dánský“ model,“ vysvětluje Aleš Bláha a pokračuje: „Zlepšili jsme separaci železa, což je přínos, protože takto se dá škvára lépe využít a stavební firmy tento materiál mají radši, než třeba štěrk. Škvára má dvě základní přednosti. Ona se jakoby speče a zaklíní, takže má v podstatě vyšší pevnost, to za A a za B - je dutá, porézní.“

Tuto vlastnost škváry označil Aleš Bláha za velmi prospěšnou. Pokud se tento materiál nachází v podloží vozovky, zvyšuje bezpečnost provozu. Vozovky nenamrzají seshora nýbrž promrzají zespoda. Škvára působí jako izolant, který je schopen izolovat promrzlé podloží s vozovkou.

Proto je tento vedlejší energetický produkt přednostně využíván v Německu. V Holandsku rovněž, protože této zemi chybí přírodní zdroj. Dánsko využívá škváru ze spaloven také ve velkém množství.

Jsou vedlejší energetické produkty ze spalovny opravdu tak toxické?

Hlasy zelených nevládních neziskových organizací silně poukazují na obrovskou toxicitu vedlejších energetických produktů ze ZEVO. „To ale není pravda. Problémem v odpadech jsou těžké kovy a rtuť, jejichž koncentrace jsou nepřímo úměrné k ekologickému uvědomění obyvatel. Dalším problémem je prach. Ten máme i doma. Je to prach (saze) z nákladních aut nebo z lokálních topenišť. Na tyto mastné částice se sloučeniny PCDD a PCDF (dioxiny a furany) naváží, domácí vysavače je vysají a pytlíky s obsahem těchto sloučenin nakonec končí u nás, stejně jako pouliční smetky“ rozvíjí myšlenku Aleš Bláha.

Dioxiny a furany do ZEVO už přijdou s prachem a jemnou frakcí. V případě skládkování komunálního odpadu končí obsažené dioxiny a furany na obyčejných skládkách. My nejsme producenti, jak o nás říkají zelení. Nejsme dioxinový zdroj, ale jsme jakýsi dioxinový filtr, tzn. my v podstatě stahujeme přes 95% dioxinů ze životního prostředí a nepřenášíme je dál do ovzduší. Katalyticky ho třetinu rozložíme a nadobro zlikvidujeme, zbylé dvě třetiny imobilizujeme v pevném zbytku k solidifikaci a uložení na speciálních skládkách. V porovnání s původním množstvím odpadu jsou tak téměř veškeré škodliviny zakoncentrovány v pouhých 2% zbytků ze spalování“ dodává ředitel pražského ZEVO.

30 % odpadu zůstane pro energetiku

Vraťme se ale k odpadu a nakládání s ním. Je tedy nutné předcházet vzniku, zálohovat obaly u kterých je to smysluplné, separovat a snažit se o smysluplnou recyklaci, která bude v technologických a ekonomických reáliích. Zůstane zhruba 30 % odpadu, který je možné využít energeticky.

Energetické využití bude možné prostřednictvím výroby TAP, nebo je možné SKO využít přímo v ZEVO. Lukrativita výroby TAP z KO již v této době není dobrá. Ekonomicky bude vycházet výroba TAP ještě hůře s rostoucí kvalitou primární separace. „Pokud se primární separace, tedy třídění v domácnostech zkvalitní tak, že množství směsného komunálního opadu na osobu klesne na cca. 150 kg na osobu a rok, nebude TAP výhodný vůbec a přitom splníme všechny cíle EU,“ říká Aleš Bláha.

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné
Značky
EnergieOdpady

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Jihomoravský Mikulov leží asi 18 km západně od Břeclavi. Ve městě žije téměř osm tisíc obyvatel a historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové je známé město s téměř 16 tisíci obyvateli, které spadá do okresu Trutnov. Ve Dvoře Králové se nachází známá zoologická zahrada s africkým safari, ve které se mimo jiné také velmi zajímavým způsobem zabývají odpady. Pozoruhodné jsou odpadkové koše v africkém stylu a zejména zavedení vratných kelímků se zálohou 30 Kč, protože díky tomuto kroku klesla ZOO produkce plastového odpadu na minimum.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Obec Dýšina se nachází asi 8 km severovýchodně od Plzně a má zhruba 1 850 obyvatel. Výraznou dominantou Dýšiny je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše. Lidé z obce pracují většinou v krajském městě, které je v pohodlné dojezdové vzdálenosti.