celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Za odpady je třeba zaplatit, stejně jako za vodu či elektřinu

Během sekce Odpady a jejich energetické využití na konferenci Dny teplárenství a energetiky 2018 zaznělo nespočet zajímavých přednášek. Výjimkou nebyl ani výstup Soni Jonášové z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) o možnostech a  limitech v cirkulární ekonomice.

Za odpady je třeba zaplatit, stejně jako za vodu či elektřinu

INCIEN

Prezentace se měla zaměřit na příležitosti i omezení, které nám cirkulární ekonomika přináší. „Na odpad je možné nahlížet jako na zdroj, který přináší obrovský potenciál. Na druhou stranu má své hranice, neboť něco zpracovat lze a něco ne,“ uvedla na začátku Soňa Jonášová.

Značně paradoxní jí připadá česká diskuze o tom, zda skládky či spalovny. Evropa má v tomto jasno, stačí se podívat na hierarchii nakládání s odpady. Jako konečné nakládání s odpady je uvedeno spalování odpadu, neboli spoluspalování s limitovaným využitím energie, případně skládkování.

U nás není žádné ZEVO, které by bylo prostou spalovnou, jako jinde v Evropě,“ podotkla Jonášová a pokračovala: „Jsme v kontaktu se ZEVO Malešice a vidíme, co za inovativní projekty realizují. Jak nakládají se škvárou, jak dotřiďují kovy a jaké to má skvělé výsledky. Zároveň jsou česká ZEVO napojena na centrální zásobování teplem a nahrazují tak spalování uhlí. Proto si nemyslím, že je tato diskuze vůbec vhodná.“

Ovšem to je potřeba šířit široké veřejnosti. Pro spoustu lidí jsou spalovny strašákem a přitom se zapomíná na to, kolik máme skládek, kolikrát denně taková skládka zahoří a jaké jsou to ekologické zátěže.

Zcela jasně mi ze směru, kterým se energetické využívání odpadů ubírá, vyplývá, že ZEVO budoucnosti je skoro bezodpadovou technologií,“ uvedla ředitelka institutu. Tato technologie může pomoci vyřešit problém, co dělat se směsnými komunálními odpady, které se nedají dále vytřídit.

Míra třídění se na obcích bude pravděpodobně dál meziročně zvedat a tyto odpady mají energetický potenciál. „Je zbytečné diskutovat, zda odpady poslat k energetickému využití, když nějakou energetickou hodnotu mají,“ řekla Jonášová.

Ředitelka institutu se také pozastavila nad tvrzením, které je u nás velmi často uváděno. A to, že pokud se v ČR vystaví nadkapacity pro energetické využívání, zabrzdí se tím recyklace. Již dnes máme tato zařízení dimenzována tak, aby splňovala evropské požadavky a kvóty.

V roce 2030 bychom měli podle Evropy dosáhnout poměru 10% skládkování, 25% energetického využívání a zbytkem by měla být recyklace. Ovšem i oněch 25% znamená, že je potřeba vystavět další sofistikovaná zařízení.

Bavíme se pořád jen o směsných komunálních odpadech, ale i z průmyslových podniků končí obrovská spousta materiálu na skládkách, takže ani čísla, které tu uvádíme, stačit nebudou,“ připomněla Soňa Jonášová a pokračovala: „A byla by obrovská škoda, kdybychom se odpadů jako surovin zbavovali exportem do jiných zemí, protože v cirkulární ekonomice se snažíme se zdroji hospodařit na území jedné země v co nejlokálnějším měřítku.“

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Jihomoravský Mikulov leží asi 18 km západně od Břeclavi. Ve městě žije téměř osm tisíc obyvatel a historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové je známé město s téměř 16 tisíci obyvateli, které spadá do okresu Trutnov. Ve Dvoře Králové se nachází známá zoologická zahrada s africkým safari, ve které se mimo jiné také velmi zajímavým způsobem zabývají odpady. Pozoruhodné jsou odpadkové koše v africkém stylu a zejména zavedení vratných kelímků se zálohou 30 Kč, protože díky tomuto kroku klesla ZOO produkce plastového odpadu na minimum.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Obec Dýšina se nachází asi 8 km severovýchodně od Plzně a má zhruba 1 850 obyvatel. Výraznou dominantou Dýšiny je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše. Lidé z obce pracují většinou v krajském městě, které je v pohodlné dojezdové vzdálenosti.