celoživotní vzdělávání
Dny tepen
VŠCHT

Projev komisaře Miguela Ariase Caneteho na 4. summitu EU o energii

Mezinárodní geopolitické nejistoty: brzdy nebo urychlovače energetického přechodu EU?

Projev komisaře Miguela Ariase Caneteho na 4. summitu EU o energii

pixabay.com

  • Zpravodajství
  • 16.04.2018
  • Evropská komise/pracovní překlad Petr Jarolímek

V Bruselu dne 12. dubna 2018

Jsem velice potěšen, že jsem dnes zde, a to spolu s prezidentem Buzkem a ministrem Stankovem, abych zahájil tento 4.ročník energetického summitu EU.

Žijeme ve velmi zajímavých časech.

Svět je nyní jasně zajedno ohledně naléhavé potřeby přechodu na čistou, udržitelnější a energeticky méně náročnou energetickou budoucnost. A technologie a možnosti se neustále zlepšují. To je dobrá zpráva!

Současně se však geopolitická situace jeví čím dál tekutější a nejistou. V našem bezprostředním sousedství, v dalekých krajích a dokonce i v rámci EU existují nové výzvy, které mohou mít vliv na rychlost našeho energetického přechodu.

Upřímně se domnívám, že tyto úkoly činí cíl sjednocení EU kolem ambiciózního programu pro energetický přechod stále naléhavější a je to poselství, které předávám členským státům a Evropskému parlamentu, když hledají konečnou dohodu o naší "Čisté energii pro všechny občany".

Abych vysvětlil, proč jsem přesvědčen, že rostoucí geopolitické nejistoty by měly být považovány za důvod k urychlení našeho energetického přechodu, dovolím si říci pár slov:

  • Za prvé, o skutečné situaci v oblasti dodávek energie dnes a co to znamená pro naše politické priority;
  • Zadruhé, o tom, jak řešíme problémy související s bezprostřední bezpečností dodávek proti výše zmíněným geopolitickým problémům,
  • Zakončil bych tím, že mezinárodní kontext by měl ve střednědobém horizontu působit spíše jako urychlovač než brzda přechodu na energetiku v EU.

Bezpečné, konkurenceschopné a environmentálně udržitelné dodávky energie jsou pro naše moderní společnosti - pro naše průmyslová odvětví, pro naše domovy a pro náš způsob života - zásadní.

Pro EU je důležitou výzvou ve stále nejistějším světě skutečnost, že dnes stále silně závisí na fosilních palivech a že tato závislost se bude pouze pozvolna snižovat.

Dosáhli jsme výrazného pokroku v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti; v roce 2016 uhlí, plyn a ropa dohromady představovaly stále přibližně 72% spotřeby primární energie a většina z těchto surovin se dováží.

V roce 2016 bylo dovezeno asi 88% spotřebované ropy, 70% spotřebovaného zemního plynu a 40% spotřebovaných tuhých paliv.

A naše budoucí scénáře ukazují, že ze zemí EU bude pocházet méně těchto fosilních paliv. 

To znamená, že i když celková spotřeba fosilních paliv se bude v průběhu času snižovat, úroveň dovozu fosilních paliv potřebná k uspokojení našich potřeb nebude stejným tempem klesat.

Podíváme-li se podrobněji na tuto závislost na dovozu energie, je zřejmé, že hlavním výzvou pro EU je odvětví zemního plynu, protože jak na ropný trh, tak trhy s uhlím jsou globální, s více dodavateli a pružnými, různorodými možnostmi dopravy.

Nicméně při pohledu na naše vnější zdroje plynu nadále dominuje potrubní přeprava od několika významných dodavatelů. 

V roce 2016 přibližně 76% dovozu plynu mimo EU pocházelo pouze z dvou zemí, z Ruska a Norska. Dalších 13% připadlo na LNG, zatímco zbývajících 11% pocházelo z Alžírska a Libye.

Také jsme se poučili z plynových krizí z let 2009 a 2014, kdy se rozhořely spory mezi Ruskem a Ukrajinou. 

Komise v reakci na to přijala proaktivní roli nejen být prostředníkem mezi našimi dvěma sousedy, ale také předložit evropskou strategii energetické bezpečnosti. 

Tato strategie vedla k tomu, že Evropská rada v červnu 2014 vyzvala k vytvoření energetické unie. 

Za téměř čtyři roky, které uplynuly, jsme začali naplňovat tuto myšlenku Energetické unie postavené na solidaritě a důvěře s konkrétním obsahem.

Naléhavost dokončení této myšlenky nám v poslední době byla ovšem připomenuta v podobě sporu, který následoval po rozhodnutí arbitrážního tribunálu ve Stockholmu dne 28. února. 

To opět jasně ukázalo, že mezinárodní geopolitická situace vyžaduje, aby EU ještě naléhavěji prohloubila svou vlastní energetickou odolnost.

Klíčem k tomu v střednědobém až dlouhodobém horizontu je snižování celkové závislosti našich ekonomik na dovážených uhlovodících. 

Současně musíme v krátkodobém až střednědobém horizontu zajistit, aby náš dovoz pocházel ze stále více rozrůzněného rozsahu dodavatelů, kteří ve vzájemné konkurenci vytvářejí ceny energií, zejména pokud jde o zemní plyn.

Při pohledu na naši krátkodobou geopolitickou a energetickou situaci je jasné, že Rusko zůstane klíčovým dodavatelem energie pro EU. 

Důležité je zajistit, aby ruské dodávky energie do Evropy podléhaly konkurenčním tlakům díky existenci jiných dodavatelů, schopných soutěžit kdekoli na našem trhu. 

To zajistí, že pokračující úloha Ruska jako jednoho z našich hlavních poskytovatelů energie nebude na úkor naší energetické bezpečnosti a odolnosti, ani nepovede k nadměrným cenám.

Rovněž pevně věříme v úlohu Ukrajiny jako strategické evropské země tranzitu, o němž věříme, že je ve společném zájmu Evropy, Ukrajiny i Ruska. 

K zajištění toho, aby tomu tak bylo, je však nesmírně důležité pokračovat v hlubokých reformách energetického sektoru, a to i podporovat vlastní energetickou bezpečnost Ukrajiny. 

Vytváření skutečně konkurenčního trhu s plynem a elektřinou, pokračující investice do energetické účinnosti a udržitelného rámce pro obnovitelné zdroje energie jsou klíčovými prvky dlouhodobé energetické bezpečnosti Ukrajiny. 

Ukrajina se vydala na cestu impozantní energetické reformy a budeme i nadále poskytovat veškerou pomoc potřebnou k jejímu úspěšnému ukončení.

Pro Ukrajinu a další země v našem sousedství, připravené přijmout politiku EU v oblasti energetiky, máme Energetické společenství

Podle této mezinárodní smlouvy spolupracujeme s těmito zeměmi na reformě energetických odvětví v souladu s energetickými zákony EU, a tím je činíme atraktivnějšími pro mezinárodní investory, včetně mezinárodních finančních institucí, jako je Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Světová banka. To by mělo také pomoci zvýšit energetickou bezpečnost těchto zemí.

Klíčovým hlavním projektem našeho diverzifikačního úsilí je jižní plynový koridor

Již nyní pracujeme na severních a východních plynárenských koridorech a zůstává pro nás hlavní prioritou dodávat plyn z kaspického regionu přímo do Evropy. 

Měřítkem úspěšnosti všech zúčastněných je, že první zemní plyn z Ázerbájdžánu bude v již létě dodán Turecku a že by měl do Evropy dorazit v roce 2020.

Podobně zintenzivňujeme naše úsilí o to, aby byly Evropě zpřístupněny velmi rozsáhlé zdroje zemního plynu objevené ve východním Středomoří. 

V nadcházejících týdnech navštívím Egypt a budu diskutovat o naší energetické spolupráci. 

Jsme v závěrečné fázi dohody o aktualizovaném memorandu o porozumění s Egyptem, které by prohloubilo naši spolupráci v oblasti energetiky v celé řadě otázek, včetně plynu.

Tento vývoj by přispěl k rychlému rozšíření trhu s LNG, který již pozitivně přispívá k naší bezpečnosti dodávek. Lepší přístup k LNG může posílit naši energetickou odolnost tím, že zvýší možnost a flexibilitu dodávek, tím, že umožní EU čerpat spíše globální než jen regionální dodávky plynu.

V tomto kontextu je důležitý vzestup USA jako hlavního vývozce energie na světovém trhu. 

A zatímco velmi oceňujeme americký LNG, který byl do této chvíle dodán do Evropy, věříme, že máme atraktivní, velký a konkurenční trh, který může přilákat více amerických firem k tomu, aby na našem trhu aktivně soutěžili s plynem.

Zároveň my v Evropě děláme vlastní domácí úkoly, abychom zajistili, že všechny naše členské státy mohou těžit z dodávek LNG. 

Například většina terminálů pro dovoz LNG je v západní Evropě, zatímco východní země EU mají problémy s jejich přístupem z důvodu chybějících propojení. 

Proto jsme vydali strategii LNG, která přesně stanovila, co je třeba udělat uvnitř EU, včetně identifikace klíčových chybějících infrastruktur a nyní se je aktivně snažíme realizovat.

Při pohledu na střednědobé až dlouhodobé období se domnívám, že je jasné, že navzdory všem geopolitickým nejistotám dnes dochází k energetickému přechodu všude bez ohledu na to, zda jsou země nebo regiony vývozci nebo dovozci energie.

Pro nás v Evropě širší využívání obnovitelných energií, další úsilí o energetickou účinnost a rostoucí zapojení spotřebitelů energie jako aktivních aktérů prostřednictvím reakce na poptávku, vlastní spotřebu nebo skladování pomohou zmírnit naši závislost na dovozu ropy a zemního plynu.

Zvýšená elektrifikace a nové technologie budou klíčovým prvkem tohoto přechodu. 

Nejedná se pouze o způsob výroby elektrické energie, ale také o tom, jak je využívána, s tím, že je zapotřebí dalšího pokroku, pokud jde o zvýšení spotřeby elektrické energie na vytápění a dopravu.

Návrhy "čisté energie pro všechny" předložené Komisí v listopadu roku 2016 jsou navrženy tak, aby udržely Evropskou unii konkurenceschopnou, jelikož přechod na čistou energii mění globální trhy s energií. 

Tyto návrhy jsou navrženy tak, aby zajistily, že se nám podaří dosáhnout našich závazných cílů EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 40% ve srovnání s rokem 1990.

V této souvislosti budeme muset zejména najít dohodu o úrovni cílů pro obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost do roku 2030, kdy Parlament usiluje o vyšší úroveň ambicí ve srovnání s našimi návrhy 27% pro obnovitelné zdroje a 30% pro účinnost. 

Výrazné snižování nákladů na technologie obnovitelných zdrojů energie, zejména pro solární PV a větrné elektrárny, jsou důležitým faktorem, který by měl být plně uznáván při projednávání úrovně cíle EU k roku 2030. 

Budeme mít příležitost hovořit důkladně s ministry během neformální Rady pro energetiku v Sofii příští týden.

Celkově je v diskusích s Radou a Parlamentem dosaženo dobrého pokroku ohledně návrhů balíčku týkajícího se čisté energie a očekávám, že budou přijaty do konce tohoto roku. 

V této souvislosti obzvlášť obdivuji silnou angažovanost a účinnou práci bulharského předsednictví.

Zavedení výsledného legislativního rámce nejen usnadní náš energetický přechod v rámci Evropy, ale současně zajistí pro EU větší pružnost dodávek energie a sníží závislost.

A Komise hraje svou roli při prosazování globálního přechodu na čistou energii, při oslovování našich partnerů v rámci orgánů, jako je IEA a IRENA, a na fórech, jako jsou G7 a G20. 

Ve dnech 23. - 24. května tohoto roku bude Komise hostit společně s Dánskem, Finskem, Norskem, Švédskem a severskou radou, deváté zasedání Rady pro čistou energii (CEM). To se uskuteční v návaznosti na třetí zasedání Mise inovace, které se koná den předtím v Malmö. 

Se svými 24 členskými zeměmi, které zahrnují většinu zemí G20 a Evropskou komisí, představuje CEM přibližně 90% celosvětových investic do čisté energie a 75% celosvětových emisí skleníkových plynů.

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

ERU se vymezuje od upozornění OTE

ERU se vymezuje od upozornění OTE

Dne 4. 4. 2018 operátor trhu, společnost OTE, a.s., publikovala upozornění, podle něhož nebude možné od 1. 6. 2018 nárokovat provozní podporu k vykazování POZE (podporované zdroje energie) v případě pozdního zadání dat do systému operátora trhu.

Pět křišťálových komínů čeká na nové majitele

Pět křišťálových komínů čeká na nové majitele

Teplárenské sdružení České republiky ocení již pošestnácté Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem. Do užší nominace bylo v pěti kategoriích vybráno 16 projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 1,5 miliardy korun. 

Otevíráme registrace na další ročník kurzu celoživotního vzdělávání oběhového hospodářství

Otevíráme registrace na další ročník kurzu celoživotního vzdělávání oběhového hospodářství

V září roku 2017 do školních lavic Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha zasedli první studenti kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství, který Fakulta organizuje společně s INCIEN, Českou asociací oběhového hospodářství, SUEZ Využití zdrojů, a.s. a Veolia Česká republika, a.s. První ročník přinesl již první výsledky v praxi.