celoživotní vzdělávání
Dny tepen
Ekolamp

Srovnání vodohospodářských služeb v Evropě. Jak si stojí ČR?

Srovnání cen, spotřeby vody, ale i modelů řízení vodárenského sektoru napříč Evropou. To vše je zahrnuto v nedávno vydané zprávě asociace EurEa. Podívejte se, jak si vedeme my.

Srovnání vodohospodářských služeb v Evropě. Jak si stojí ČR?

pixabay

Údaje o vodohospodářské praxi v 27 členských státech Evropské unie, Velké Británii a Srbsku zveřejnila v předvečer Světového dne vody evropská asociace EurEau. Asociace sdružuje evropské provozovatele pitné vody a odpadních vod, a podporuje společné zájmy svých členů v rámci institucí EU a informuje je o příslušném vývoji na evropské scéně.

Evropští vodohospodáři zvyšují transparentnost svých služeb

Zpráva porovnává metody řízení v rámci zemí a poukazuje na osvědčené postupy jednotlivých poskytovatelů služeb. „Porovnání napříč Evropou je významným počinem ve zvýšení transparentnosti služeb a parametrů, které jsou poskytovateli dosahovány,“ okomentoval zveřejněný dokument SOVAK ČR.

Podle Sdružení poskytuje zpráva ucelený pohled na různorodost sektoru, odpovědnosti vodohospodářských společností v konkrétním legislativním rámci i některé praktické příklady dobré praxe. Organizace vodohospodářských služeb se v jednotlivých zemích liší a jejich výsledkem jsou specifické regulační rámce.

"Naše publikace poskytuje přehled současné situace v 29 členských zemích EurEau a ilustruje rozmanitost modelů řízení, organizačních struktur, úkolů a povinností zúčastněných subjektů na různých úrovních řízení (EU, národní, regionální či místní ), a to za účelem objasnění a zjednodušení porozumění zpráv vodárenských služeb v Evropě" uvádí předseda EurEau Bruno Tisserand.

Klasifikace zemí je v publikaci provedena na základě čtyř řídicích modelů. Jako první je uveden model přímého veřejného řízení, ve kterém je veřejný subjekt tím, kdo plně odpovídá za poskytování služeb a jejich správu. V minulosti tento systém v Evropě převládal.

Dále je jmenován model přeneseného veřejného řízení, v němž odpovědný veřejný subjekt jmenuje řídící osobu k plnění úkolů správy. Obvykle v EU zůstávají správní jednotky ve vlastnictví veřejného sektoru, ovšem v některých případech je možnost menšího soukromého podílu.

Model přeneseného řízení může být i soukromý a dané úkoly má pak na starosti soukromá společnost na základě časově vymezené smlouvy. Čtvrtým řídícím modelem je přímé soukromé řízení. V tomto modelu je poskytování všech služeb v rukou soukromých provozovatelů a činnost veřejných subjektů je omezena pouze na kontrolu a regulaci.

Ve většině evropských zemí jsou namíchány první tři modely.

Kolik spotřebujeme vody?

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné
Značky
Voda

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Slovo „mýtus“ se dnes používá pro všeobecně rozšířenou nepravdu. A právě o vodě se šíří řada vymyšlených tvrzení, které se budeme snažit v našich článcích vyvrátit.

Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů

Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů

Jak skloubit ekonomický a environmentální způsob nakládání s materiálově nevyužitelnými komunálními odpady (KO) a zejména pak se směsným komunálním odpadem (SKO) je předmětem diskuzí. Nákladovostí jednotlivých druhů nakládání s KO a SKO se mimo jiné zabývala i konferenci Waste to Energy 2018

Mirek Topolánek: Banány se dají pěstovat i ve Finsku, jenže...

Mirek Topolánek: Banány se dají pěstovat i ve Finsku, jenže...

V rámci přípravy konference Dny teplárenství a energetiky 2018 vyšlo mimořádné vydání TEPKY News, které nabízí čtenářům rozhovor s předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení, Mirkem Topolánkem. Nyní rozhovor přinášíme i čtenářům Průmyslové ekologie.