Rimini
PVO
VŠCHT

Prodat kolektivní systém není jen tak

Nedávno jsme Vás informovali o tom, že kolektivní systém Retela je na prodej. Důvody prodeje nám v článku Proč EIA prodává Retelu nastínil ředitel a jednatel KS Retela, Jaroslav Vladík. Jak se k situaci staví konkurence?

Prodat kolektivní systém není jen tak

ilustrační foto/pxhere

Obor brzy odpoví na mnoho otázek. Lze vůbec KS prodat? Jak bude vypadat trh? Změní se něco? Existuje nějaké skryté riziko pro klienty Retely? Na tyto i jiné otázky jsme se ptali zástupců ostatních kolektivních systémů.

Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti Elektrowin:

Po prodeji kolektivního systému Retela se trh určitě změní – již nyní se k nám hlásí klienti, kteří se děním kolem Retely cítí ohroženi a hledají stabilní KS. Určitě bude záležet na tom, kdo Retelu koupí – pokud by to byl jiný kolektivní systém, tak ji určitě zahrne do svých struktur, určitě nebude mít zájem provozovat dva kolektivní systémy. Pokud to bude někdo jiný, tak je otázkou, jak se vypořádá s plněním zákonných povinností a jak je promítne do výše příspěvků, které jsou v současnosti u Retely, dle mého názoru, silně podhodnocené.

Pokud Retelu koupí někdo „cizí“ tak mu moc nezávidím – Retela se prezentuje jako nízkonákladový systém a již nyní nedosahuje patřičných zákonných parametrů. Např. nemá zřízena místa zpětného odběru v zákonem stanoveném rozsahu, bude jen obtížně plnit očekávané kvóty sběru, neprovádí takřka žádné audity svých dodavatelů, její aktivity v oblasti informovanosti jsou nulové, pominu – li jejich webové stránky. A to vše bude muset nový vlastník řešit a rozhodně mu na to nebudou stačit příspěvky, které Retela v současnosti fakturuje. Osobně jsem přesvědčen o tom, že to jsou právě ty důvody, proč se ELA rozhodla Retelu prodat.

Pak je tady morální rozměr, který by pro jednotlivé výrobce mohl být velmi nepříjemný - současně platná legislativa obsahuje odpovědnost výrobce za spotřebiče, které uvedl na trh. Takže v případě, že by nový vlastník Retely nechtěl pokračovat v provozování kolektivního systému a vypověděl smlouvy s výrobci, tak by jim hrozilo, že budou muset ještě jednou zaplatit tomu kolektivnímu systému, se kterým uzavřou novou smlouvu, za výrobky, které uvedli na trh po dobu platnosti jejich smlouvy s Retelou.

Pokud bych měl situaci shrnout jednou větou – výrobcům, kteří se zaměřili pouze na výši příspěvku, aniž by je zajímalo řádné plnění jejich povinností, končí zlaté časy. A ti zodpovědní konečně budou mít jistotu, že se trh po 13 letech narovnává.

David Vandrovec, generální ředitel skupiny REMA:

Podoba trhu po prodeji kolektivního systému Retela z rukou Elektrotechnické asociace České republiky novému majiteli záleží na procesu, jakým tento prodej bude uskutečněň. Z dosavadního průběhu nicméně vše nasvědčuje velké nervozitě výrobců elektrozařízení a provozovatelů solárních elektráren sdružených v současném systému Retela.

Trh jako takový se pravděpodobně procesně nezmění, dojde však k přelivu výrobců a provozovatelů, a to podle jejich přístupu k bysnys rizikům, který prodej Retela může přinést. Bude také záležet na tom, kdo bude novým vlastníkem Retela, a také zda značka Retela na trhu zůstane nebo ne. Pokud by se například stala integrální součástí některého ze současných hráčů na trhu, velmi pravděpodobně si sdružení výrobci i provozovatelé nově vzniklou situaci vyhodnotí.

Jelikož zcela logicky nedisponuji žádnými informacemi z průběhu procesu prodeje Retela, lze obě varianty očekávat se stejnou pravděpodobností. Na druhou stranu, historie v České republice pamatuje kolektivní systém, který prošel změnou majitele. Bohužel, tento kolektivní systém již na trhu neoperuje, neboť v průběhu uplynulého roku ukončil oficiálně svoji činnost a dnes se již nachází v likvidaci.

K novému majiteli a jeho úmyslům se vztahuje i míra rizika pro stávající klienty Retely. Existují dvě varianty, kdy první je pokračování v započaté práci a provozování kolektivního systému. Druhou pak business case založený na spekulaci. Pokud se seznámíte s veřejně dostupnými finančními daty o Retela z výročních zpráv společnosti, jednoduše dojdete k závěru, že vzhledem k množství agregovaných finančních prostředků od provozovatelů solárních elektráren není tato možnost až tak nereálná.

MŽP sice v posledních informacích o případné spekulaci nového majitele uklidňuje výrobce a provozovatele, že se tento scénář naplnit nemůže, nicméně k ochraně prostředků složených výrobci a provozovateli na budoucí recyklaci nástroje v rukou nemá. Pokud by hypoteticky k něčemu takovému došlo, společnost v úpadku již své závazky a povinnosti nesplní a podle platného zákona o odpadech bude tato odpovědnost v rukách výrobců a provozovatelů, kteří budou nuceni svým závazkům dostát, bohužel opakovaně. Je tedy jen na výrobcích a provozovatelích, aby si případná rizika zvážili a přijali případná opatření.

Petr Kratochvíl, jednatel společnosti Ecobat:

Za segment přenosných baterií mohu prohlásit, že máme dobrou spolupráci jak s KS EEZ Retela tak s jedním z „horkých favoritů“ na odkoupení Retely, proto žádné změny na trhu neočekávám. Pokud by ale společnost Retela například skončila v portfoliu po Evropě neblaze známého nadnárodního kolektivního systému, určitě by se to negativně podepsalo na stabilizovaném a kvalitním systému zpětného odběru v ČR.

Další osud značky Retela je v základu přímo spojený s jejím novým majitelem. Nemohu odhadnout co udělá potenciální nový vlastník, ale pokud se již zpětným odběrem elektrozařízení zabývá, vsadil bych si spíše na fůzi.

Pokud jde o skrytá rizika pro stávající klienty Retely - nemyslím si, že existují, protože případný nový subjekt – nástupce Retely – bude muset respektovat všechny stávající smluvní závazky a povinnosti.


Značky
Odpady

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XVI.: Písek

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XVI.: Písek

Historie města Písek sahá do raného středověku. Tehdy vznikla osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu zlatonosné Otavy. V roce 1252 udělil Písku věhlasný král Přemysl Otakar II. status královského města.

Aplikace odpadních plastů v silničním stavebnictví

Aplikace odpadních plastů v silničním stavebnictví

V současném tažení proti plastům, resp. směrem k racionálnímu využívání plastových odpadů v rámci cirkulární ekonomiky, uvádíme pozitivní příklady originálních řešení v silničním stavebnictví.

Polemika:  Mělo by se financování vodního hospodářství změnit?

Polemika: Mělo by se financování vodního hospodářství změnit?

Státní podniky Povodí jsou v tuto chvíli z velké části financovány průmyslovými subjekty, které platí poplatky za odběry podzemní či povrchové vody. Jedná se skutečně o efektivní systém, který je dlouhodobě udržitelný?