celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Systém sběru elektroopdadu ve Velké Brinánii - cíle sběru

V nedávno uveřejněném článku „V ČR se do sběru elektroodpadu s negativní hodnotou nikomu nechce“ jsme zmínili, že ve Velké Británii existuje velmi efektivní systém sběru elektroodpadu. Ostrovní země každý rok nastavuje cíle sběru, které se kombinují s poplatkem za jejich neplnění.

Systém sběru elektroopdadu ve Velké Brinánii - cíle sběru

ilustrační foto/pixabay.com

Nastavení cílů sběru elektroodpadu

Tak jako jinde v Evropě, i ve Velké Británii mají výrobci elektrozařízení povinnost sesbírat a ekologicky zrecyklovat svoje vysloužilé výrobky (elektroodpad). Stejně jako v České republice, i ve Velké Británii si mohou výrobci a dovozci elektrozařízení zřizovat organizace odpovědnosti výrobců (v ČR známé pod názvem kolektivní systémy), což jsou soukromé firmy, které se specializují na sběr a ekologickou recyklaci elektroodpadu a plní za výrobce i další povinnosti uložené místní legislativou.

Nicméně, v roce 2013 Velká Británie výrazně změnila pravidla pro sběr elektroodpadu, a to v oblasti nastavení cílů sběru elektroodpadu. Do roku 2013 platil jeden cíl sběru, bez ohledu na skupinu elektroodpadu.

Změna spočívala v tom, že se v této zemi začaly vyhlašovat každý rok nové závazné cíle a ještě navíc jsou tyto cíle stanoveny odlišně pro různé typy elektroodpadu. Cíle pro konkrétní kategorii elektroodpadu se nastavují v závislosti na tom, zda je daná kategorie nebezpečným odpadem, případně zda se jedná o tzv. elektroodpad s pozitivní či negativní ekonomickou hodnotou.

Elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou je ten elektroodpad, jehož sběr a zpracování nese zisk, protože obsahuje ekonomicky zajímavé suroviny jako je zlato, stříbro, měď – klasicky jsou to malé domácí spotřebiče, IT technika atd.

Výnos ze zrecyklovaných surovin tedy u elektroodpadu s pozitivní ekonomickou hodnotou zaplatí náklady na sběr a recyklaci a často se dá dokonce vytvořit i pěkný zisk. Naopak elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou žádné zajímavé suroviny neobsahuje a jeho sběr a ekologická likvidace jsou finančně velmi náročné.

Pokud se dokonce jedná o tzv. nebezpečný odpad, tak jsou náklady na jeho ekologickou recyklaci enormní (jedná se např. o zářivky, které pro své správné fungování obsahují malé množství rtuti).

Vcelku logicky jsou tedy vysoké závazné cíle sběru a ekologické recyklace nastavovány u těch kategorií elektroodpadu, které mají negativní ekonomickou hodnotu, a tudíž by je dobrovolně nikdo nesbíral. Nejvyšší závazné cíle sběru se potom nastavují u elektroodpadu, který je nebezpečným odpadem, protože ten ohrožuje životní prostředí nejvíce a je tedy potřeba ho co nejvíce sesbírat a ekologicky zrecyklovat.

Naopak pro elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou se závazné cíle sběru zpravidla nastavují na nízké úrovni, protože tento druh elektroodpadu sbírají ve velkém i obce nebo odpadové firmy, profitující z recyklovaných surovin a není tedy nutné jeho sběry vymáhat sankcemi.

Britské ministerstvo životního prostředí (DEFRA) se rozhodlo pro tuto změnu proto, že tímto novým systém nastavení sběru chce dostat do rovnováhy nabídku, tedy množství elektroodpadu a poptávku, která v tomto případě představuje zájem kolektivních systémů o splnění cílů sběru.

Dosažením rovnováhy se udržují pod kontrolou náklady na fungování celého systému. Pokud kolektivní systém nesplní závazné cíle, tak nedostane pokutu, ale platí státu speciální poplatek, který je přímo úměrný nesplnění závazného cíle. Poplatky za nesplnění mohou být poměrně vysoké a hlavně nejsou zveřejněny předem, kolektivní systémy tedy v praxi preferují sběry před rizikem placením poplatků.

Cíle jsou stanovovány na počátku každého roku a jsou výsledkem analýzy dat za uplynulá období 3 – 4 let. Analyzují se tendence, fakta a statistická čísla. Na základě těchto výsledků jsou navrženy cíle pro následující období. Smyslem je samozřejmě postupné navyšování množství sebraného elektroodpadu a v cílech by se měl odrážet celkový objem sebraného množství prostřednictvím všech kolektivních systémů.

Křišťálová koule není třeba

Předpovědět množství elektroodpadu, které se v následujícím roce objeví na trhu, je samozřejmě velmi obtížné. Operovat s čísly za poslední 4 roky nestačí. Kompetentní orgány musí vzít v úvahu daleko více faktorů jako např. očekávaný vývoj ekonomiky či postoj spotřebitelů k nákupu nových elektrozařízení. Cíle jsou založeny na šesti materiálových tocích elektroodpadů, nicméně v praxi jsou administrativně členěny do 14 kategorií.

Na konci března Britské ministerstvo životního prostředí (DEFRA) vyhlašuje národní cíle sběru a do konce měsíce obdrží kolektivní systémy dílčí cíle jim přidělené. Ty jsou určitým podílem výrobků uvedených na trh výrobci, členy kolektivních systémů, v předchozím roce.

Je nutné odlišit cíle, které pro kolektivní systémy stanovuje ministerstvo, a národní cíle, které jsou vytyčeny v evropské Směrnici o elektroodpadech závazné pro jednotlivé členské státy EU. Zatímco ty první se týkají jen elektroodpadů sesbíraných britskými kolektivními systémy, národní cíle zahrnují i elektroodpady sesbírané jinými kanály (např. elektroodpady z profesionální sféry a odpadní kovy).

Britské vláda využívá i tzv. „podložené odhady sběru elektroodpadu (substantiated estimates)“ v těchto proudech sběru elektroodpadu, které jdou mimo působení kolektivních systémů, aby zachytila, co nejlépe to bude možné, směřování všech různých proudů elektroodpadu v ekonomice a cíle směrnice byly ze strany Velké Británie naplněny.

Poplatek za nesplnění cílů

Klíčovou částí celého systému je prvek poplatku za nesplnění cíle sběru. Tento poplatek poskytuje kolektivním systémům legitimní alternativu ve chvíli, kdy nemůžou dosáhnout svého cíle. Cíl pro některé typy elektroodpadu může být jen obtížně realizovatelný a kolektivní systém pak třeba není schopen jej dosáhnout vůbec, nebo pouze při vynaložení extrémně vysokých nákladů.

Ač mohou kolektivní systémy poplatku užívat svobodně, jako alternativu za nesplnění cílů sběru, nese to s sebou jistá rizika. Ministerstvo neoznamuje, zda v jaké výši bude poplatek stanoven, dříve než koncem ledna následujícího po roce, pro který má být použit. A samotný mechanismus stanovení jeho výše je oznámen až na začátku února.

Kolektivní systémy tak nemohou kalkulovat dopředu s tím, jestli se jim při dané výši poplatky vyplatí spíše sbírat elektroodpad, nebo raději zaplatit poplatek za nesplnění určeného cíle sběru. Proto je odvážné spoléhat se na poplatek a pro kolektivní systémy jde opravdu jen o nouzové opatření, které není zbytečně nadužíváno.

Stanovení poplatku je citlivá záležitost, ke které se ministerstvo staví chytře. Na začátku celého procesu vždy vyzve všechny účastníky, aby do konce září poslali své návrhy na výši poplatku, která dle jejich názoru odráží aktuální situaci na trhu elektroodpadu, a následně je konzultují. Od poplatku se očekává, že jeho úroveň podpoří sběr, aniž by bylo nutné jej využít.

Návrh poplatků je koncipován tak, aby elektroodpady s pozitivní ekonomickou hodnotou nepodléhaly poplatku (typicky např. malé domácí spotřebiče, IT technika atd.). (Penalizační) poplatek se nastavuje převážně na elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou, nebo dokonce elektroodpad, který je nebezpečným odpadem (např. zářivky mají jak negativní ekonomickou hodnotu, tak jsou zároveň i nebezpečným odpadem, protože pro své správné fungování obsahují rtuť). To proto, aby byly všechny kolektivní systémy motivovány fakticky sbírat elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou.

V případě, že by takto poplatek nebyl koncipován, tak by to vedlo k tomu, že by se řada kolektivních systémů snažila vyhnout sběru elektroodpadu s negativní hodnotou, protože jeho sběr a recyklace je ekonomicky velmi nákladná, a sbírali by pouze elektroodpad s pozitivní hodnotou.

Od zavedení tohoto systému ve Velké Británii tam dochází k průběžnému vyhodnocování, jestli sběr elektroodpadů za nastavených podmínek funguje dostatečně a efektivně. Pokud by nefungoval dobře, hromadily by se elektroodpady v recyklačních centrech, jak tomu bývalo před zavedením nového systému.

Ovšem nyní k tomu již ve Velké Británii nedochází, protože elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou zpravidla sesbírají na tržním principu obce a odpadové firmy, kdežto elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou sesbírají kolektivní systémy, protože jim to ukládají závazné cíle sběru a neustále nad nimi visí hrozba odvodu vysokého poplatku za nesplnění těchto cílů. Nový systém je tedy evidentně funkční.

Závěr

Výše uvedené změny Britského systému sběru elektroodpadu jsou velmi zajímavé a pomohly by řešit ten samý problém, který známe i z České republiky, kde některé, méně zodpovědné, kolektivní systémy sbírají pouze elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou, tj. ten na kterém se dá tvořit zisk, ale o elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou často nejeví zájem.

Řešením je jasné nastavení diverzifikovaných cílů pro sběr elektroodpadu. Sběr elektroodpadu s pozitivní hodnotou není nutné vynucovat, ten je sbírán automaticky na tržních principech, naopak je o něj na trhu velký zájem.

Závazné cíle sběru a hrozbu vysokých sankcí při jejich nesplnění je nutné nastavit pro elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou, protože ten se bohužel v České republice často kupí na sběrných dvorech, nebo dokonce na černých skládkách a často o něj nikdo nejeví zájem.

Značky
Odpady

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Reakce na článek "Využití odpadů ze spaloven je problematické, ukazují zkušenosti z Dánska"

Reakce na článek "Využití odpadů ze spaloven je problematické, ukazují zkušenosti z Dánska"

Dne 18. 6. 2018 publikovala Arnika na svém webu článek „Využití odpadů ze spaloven je problematické, ukazují zkušenosti z Dánska“. Vzhledem k tomu, že zmíněný text se odvolává na dánský tisk a neúplně cituje i jednoho z nás (Ole Hjelmara), považujeme za nezbytné se vůči tomuto textu stručně ohradit. Autoři této reakce požádali hnutí o zveřejnění na stránkách Arniky, ta však nereagovala.

Fotbalové mistrovství světa v Rusku pohledem ekologie

Fotbalové mistrovství světa v Rusku pohledem ekologie

V záplavě zápasů a informací o výsledcích, trenérech a hráčích z Mistrovství světa ve fotbalu v Rusku zapadla informace o revoluční aplikaci plastů. Bylo jich mnoho, my se zmíníme jen o některých.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem VII.: Chýně

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem VII.: Chýně

Chýně se nachází nedaleko hlavního města mezi obcemi Hostivice a Rudná. Kdy byla založena, se neví, ale první historický záznam pochází z roku 1273. Jde o privilegium papeže Řehoře X. Strahovskému klášteru, kterému potvrzuje jeho statky, mezi jinými také Chýni.