celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Sdružení Arnika v tiskových zprávách lže

K veřejnému projednávání záměru výstavby zařízení pro energetické využití odpadů v Horních Počaplech vydalo sdružení Arnika tiskovou zprávu, v níž tvrdí, že spalovny odpadů bývají velkým průmyslovým původcem dioxinů. Tuto informaci lze označit za fake news.

Sdružení Arnika v tiskových zprávách lže

ZEVO Chotíkov/www.prumyslovaekologie.cz

  • Publicistika
  • 06.02.2018
  • Jarmila Šťastná, šéfredaktorka časopisu Odpady

Tvrzení v tiskové zprávě Arniky je hrubou nepravdou, která má před veřejným projednáním manipulovat laickou veřejnost. V zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO, spalovny) samozřejmě dioxiny při termickém procesu vznikají, jsou však zachyceny a zneškodněny ještě v průběhu samotného termického zpracování, maximálně během čištění spalin.

V odcházejících spalinách se mohou vyskytovat jen stopová množství těchto látek, neovlivňující životní prostředí. Limit pro zbytkový obsah dioxinů ve spalinách je velmi přísný (0,1 ng TEQ) a české spalovny ho nepřekračují (připomínám, že mají trvalý monitoring). Tento limit je výrazně nižší, než jsou limity vypouštění dioxinů pro jiné provozy, jako jsou hutě, železárny nebo elektrárny. Příspěvek spaloven k produkci dioxinů v Česku se pohybuje kolem 1,5 procenta ročně.

Podle CENIA, agentury pro životní prostředí, například ve Velké Británii vyprodukuje průmyslové spalování uhlí ročně kolem 25 000 gramů dioxinů, spalování v domácnostech kolem 43 000 gramů dioxinů a spalování tuhého komunálního odpadu zhruba 450 gramů dioxinů.

Značným producentem dioxinů jsou například právě domácí topeniště, v nichž se topí nevhodným palivem. Jeden takový rodinný domek vypustí do ovzduší více dioxinů než spalovna s kapacitou např. 200 tisíc tun. A to ta spalovna ještě vyrobí elektřinu a teplo z jinak nevyužitelného odpadu.

Závěr: sdružení Arnika ve svých tiskových zprávách lže a manipuluje veřejnost.

Značky
EnergieOdpady

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Jihomoravský Mikulov leží asi 18 km západně od Břeclavi. Ve městě žije téměř osm tisíc obyvatel a historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové je známé město s téměř 16 tisíci obyvateli, které spadá do okresu Trutnov. Ve Dvoře Králové se nachází známá zoologická zahrada s africkým safari, ve které se mimo jiné také velmi zajímavým způsobem zabývají odpady. Pozoruhodné jsou odpadkové koše v africkém stylu a zejména zavedení vratných kelímků se zálohou 30 Kč, protože díky tomuto kroku klesla ZOO produkce plastového odpadu na minimum.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Obec Dýšina se nachází asi 8 km severovýchodně od Plzně a má zhruba 1 850 obyvatel. Výraznou dominantou Dýšiny je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše. Lidé z obce pracují většinou v krajském městě, které je v pohodlné dojezdové vzdálenosti.