celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Po roce 2025 nastane konec výroby oceli v ČR. Udržitelný rozvoj je zřejmě prázdná fráze.

Schválená reforma EU ETS bude mít fatální dopad na české ocelářství. Jen dva největší české hutní podniky zaplatí ročně na emisních povolenkách přes 1,6 miliardy korun. Za celé obchodovací období pak 16 miliard a možná i víc.

Po roce 2025 nastane konec výroby oceli v ČR. Udržitelný rozvoj je zřejmě prázdná fráze.

ilustrační foto/PxHere

  • Publicistika
  • 04.02.2018
  • Pavel Mohrmann, zdroj: TZ Ocelářská unie

Po roce 2027 budou výdaje na povolenky vyšší, než kolik činí současný zisk firem. Pro zachování desítek tisíc pracovních míst je třeba přijmout účinná opatření na ochranu evropského průmyslu, alokovat povolenky podle reálných technologických možností hutí, a schválit národní kompenzaci nepřímých nákladů EU ETS po vzoru ostatních zemí EU.

V únoru potvrdí Evropský parlament definitivně dohodu o reformě evropského systému obchodování s emisními povolenkami, která vzešla z dvouletého vyjednávání mezi institucemi EU. Ocelářská unie analyzovala uzavřenou dohodu a vyčíslila dopady na největší české hutní podniky. Těm hrozí reálný konec, pokud Česko po vzoru dalších zemí EU nezavede kompenzaci nepřímých nákladů na povolenky, a pokud EU nedokáže zajistit férovou konkurenci mezi evropskými výrobci oceli a dalších globálně obchodovaných produktů a producentů ze třetích zemí, kde průmyslové firmy nenesou žádné dodatečné náklady na emise CO2 apod.

Miliardové náklady na povolenky

Dopad reformy závisí na vývoji ceny emisních povolenek, přičemž jedním z deklarovaných cílů reformy je zvýšit cenu povolenky tak, aby se energetickým firmám vyplatilo investovat do „zelenějších“ technologií či zachycování uhlíku. V případě nejvíce reálné střední varianty vývoje ceny povolenky, podle níž by cena měla stoupnout z 11 € v roce 2021 až na 39 € v roce 2030, zaplatí jen dvě největší hutě s integrovanou výrobou oceli v Česku za 10 let na povolenkách přes 16 miliard korun. V případě pesimistické varianty by to bylo dokonce přes 22 miliard. „Na konci období nás nákup povolenek bude stát 3,8 miliardy korun ročně. Přitom součet zisku obou společností za rok 2016 je jen 2,7 miliardy korun. V takovém případě nedává ve střednědobém horizontu logicky smysl zachovat v Česku výrobu surového železa a oceli,“ říká Jan Czudek, předseda správní rady Ocelářské unie a generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren.

Náklady na povolenky zdraží evropskou ocel a učiní jí nekonkurenceschopnou. To povede k efektu známému jako únik uhlíku, kdy se výroba jednoduše přesune do jiných částí světa, od Číny přes Rusko po Irán a Indii. V místech, kde neplatí pravidla bruselských úředníků, přitom při výrobě vznikne kvůli zastaralé technologii až o 50 % více CO2 na tunu oceli než v EU.

Podmínky zachování produkce v Česku

Šance na udržení výroby v Česku, a tedy i téměř dvou desítek tisíc přímých a dalších desítek tisíc nepřímých pracovních míst a souvisejících přínosů pro státní pokladnu (viz poznámka), spočívá na národní úrovni v zavedení kompenzace nepřímých nákladů a využití výnosů s aukcí povolenek na spolufinancování ekologických investic. Na evropské úrovni pak v alokaci volných povolenek ocelářům tak, aby na rozdíl od dnešní situace skutečně pokryly reálné emise CO2 nejlepších evropských hutí.
 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XI.: Mikulov

Jihomoravský Mikulov leží asi 18 km západně od Břeclavi. Ve městě žije téměř osm tisíc obyvatel a historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové je známé město s téměř 16 tisíci obyvateli, které spadá do okresu Trutnov. Ve Dvoře Králové se nachází známá zoologická zahrada s africkým safari, ve které se mimo jiné také velmi zajímavým způsobem zabývají odpady. Pozoruhodné jsou odpadkové koše v africkém stylu a zejména zavedení vratných kelímků se zálohou 30 Kč, protože díky tomuto kroku klesla ZOO produkce plastového odpadu na minimum.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Obec Dýšina se nachází asi 8 km severovýchodně od Plzně a má zhruba 1 850 obyvatel. Výraznou dominantou Dýšiny je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše. Lidé z obce pracují většinou v krajském městě, které je v pohodlné dojezdové vzdálenosti.