Pollutec 2018
Ekolamp
SOVAK

Po roce 2025 nastane konec výroby oceli v ČR. Udržitelný rozvoj je zřejmě prázdná fráze.

Schválená reforma EU ETS bude mít fatální dopad na české ocelářství. Jen dva největší české hutní podniky zaplatí ročně na emisních povolenkách přes 1,6 miliardy korun. Za celé obchodovací období pak 16 miliard a možná i víc.

Po roce 2025 nastane konec výroby oceli v ČR. Udržitelný rozvoj je zřejmě prázdná fráze.

ilustrační foto/PxHere

  • Publicistika
  • 04.02.2018
  • Pavel Mohrmann, zdroj: TZ Ocelářská unie

Po roce 2027 budou výdaje na povolenky vyšší, než kolik činí současný zisk firem. Pro zachování desítek tisíc pracovních míst je třeba přijmout účinná opatření na ochranu evropského průmyslu, alokovat povolenky podle reálných technologických možností hutí, a schválit národní kompenzaci nepřímých nákladů EU ETS po vzoru ostatních zemí EU.

V únoru potvrdí Evropský parlament definitivně dohodu o reformě evropského systému obchodování s emisními povolenkami, která vzešla z dvouletého vyjednávání mezi institucemi EU. Ocelářská unie analyzovala uzavřenou dohodu a vyčíslila dopady na největší české hutní podniky. Těm hrozí reálný konec, pokud Česko po vzoru dalších zemí EU nezavede kompenzaci nepřímých nákladů na povolenky, a pokud EU nedokáže zajistit férovou konkurenci mezi evropskými výrobci oceli a dalších globálně obchodovaných produktů a producentů ze třetích zemí, kde průmyslové firmy nenesou žádné dodatečné náklady na emise CO2 apod.

Miliardové náklady na povolenky

Dopad reformy závisí na vývoji ceny emisních povolenek, přičemž jedním z deklarovaných cílů reformy je zvýšit cenu povolenky tak, aby se energetickým firmám vyplatilo investovat do „zelenějších“ technologií či zachycování uhlíku. V případě nejvíce reálné střední varianty vývoje ceny povolenky, podle níž by cena měla stoupnout z 11 € v roce 2021 až na 39 € v roce 2030, zaplatí jen dvě největší hutě s integrovanou výrobou oceli v Česku za 10 let na povolenkách přes 16 miliard korun. V případě pesimistické varianty by to bylo dokonce přes 22 miliard. „Na konci období nás nákup povolenek bude stát 3,8 miliardy korun ročně. Přitom součet zisku obou společností za rok 2016 je jen 2,7 miliardy korun. V takovém případě nedává ve střednědobém horizontu logicky smysl zachovat v Česku výrobu surového železa a oceli,“ říká Jan Czudek, předseda správní rady Ocelářské unie a generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren.

Náklady na povolenky zdraží evropskou ocel a učiní jí nekonkurenceschopnou. To povede k efektu známému jako únik uhlíku, kdy se výroba jednoduše přesune do jiných částí světa, od Číny přes Rusko po Irán a Indii. V místech, kde neplatí pravidla bruselských úředníků, přitom při výrobě vznikne kvůli zastaralé technologii až o 50 % více CO2 na tunu oceli než v EU.

Podmínky zachování produkce v Česku

Šance na udržení výroby v Česku, a tedy i téměř dvou desítek tisíc přímých a dalších desítek tisíc nepřímých pracovních míst a souvisejících přínosů pro státní pokladnu (viz poznámka), spočívá na národní úrovni v zavedení kompenzace nepřímých nákladů a využití výnosů s aukcí povolenek na spolufinancování ekologických investic. Na evropské úrovni pak v alokaci volných povolenek ocelářům tak, aby na rozdíl od dnešní situace skutečně pokryly reálné emise CO2 nejlepších evropských hutí.
 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem XX.: Zlín

Zlín je město historicky proslavené výrobou obuvi a jen málo lidí na světě se nesetkalo se jménem Baťa. Toto krajské město je ale také výjimečné svým nakládáním s odpadem. Město jde vstříc efektivitě v řešení odpadového hospodářství a tím i k šetření zdrojů a životního prostředí.

Elektromobilita v ČR: Cesty hledáme a nacházíme

Elektromobilita v ČR: Cesty hledáme a nacházíme

Elektromobilita je pro mnohé budoucností, někteří v ní vidí obrovské problémy. Jak po stránce technologické, tak po stránce ekonomické. Jak to vidí současný generální ředitel Siemens Česká republika, Eduard Palíšek? Zeptali jsme se.

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Jaká budoucnost čeká odpadové hospodářství?

Na letošní konferenci Předcházení vzniku odpadů se dostali ke slovu i odborníci z praxe. O praktické zkušenosti s provozem třídicí linky na plasty se podělil Petr Strankmüller z firmy Ekodepon.