celoživotní vzdělávání
Dny tepen
Ekolamp

Jiří Heřman: Jednotná koncepce pro vodní hospodářství je sen

Po svátcích se ještě jednou chceme dotknout myšlenky, která byla několikrát zmiňována na konferenci Vodovody a kanalizace 2017 v Ostravě.

Jiří Herman: Jednotná koncepce pro vodní hospodářství je sen

pexels.com

Vynikající zamyšlení přinesl předseda představenstva ČEVAK Jiří Heřman, který se diskuzí na dané téma rovněž aktivně účastnil.

5 resortů je klišé

Nemyslím si, že pojem „společná koncepce“ je na místě. Tu obor má a není tím, nad čím by se rezorty, jichž se to týká, svářily. Spíše bych mluvil o potřebě společného postupu při realizaci té koncepce stávající. Také bych mírnil oblíbené klišé o pěti ministerstvech, která řídí obor.

Ve skutečnosti jde pouze o tři, z nichž u MŽP se o řízení oboru dá mluvit pouze proto, že mu historicky připadla úloha posla nesmyslných požadavků Evropské komise. Až jednoho dne (doufejme, že blízkého) skončí dotační éra, bude jeho role opět „pouze“ ve formulaci požadavků na ochranu čistoty vod. Takže dlouhodobě jde pouze o zemědělství a finance.

"Ministerstvo VaK"

Jednotné řízení je sen. Zhmotňuje se v jediném rezortu integrujícím v sobě pravomoci všech, kteří se dnes kolem oboru pohybují (včetně rolí ÚOHS a SZÚ). Na zmíněném příkladu MŽP lze ukázat, k čemu by to vedlo. MŽP se v roli strážce kvality vod musí kromě vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací vypořádat také s odpadními vodami z jiných zdrojů.

Bude-li nějaké „ministerstvo VaK“, co s tímto přesahem? Buď bude někde jinde - pak budou muset mít dva rezorty odborníky na totéž (velmi pravděpodobně s odlišnými představami), nebo ho přihrneme na jednu hromadu - pak se nám nebezpečně překryje znečišťovatel s tím, kdo má na něj dohlížet.

U zdravotnictví lze obdobně ukázat, že pitná voda nejsou jenom veřejné vodovody. Při koncipování stávajících kompetencí počátkem 90. let rozlišili „systémáci“ ve VÚV (tehdy, tuším, ještě bez přídomku T.G.M.) „subsystém oběhu vody v přírodě“ od „subsystému užívání vody“ a dělicí čáru mezi rezorty navrhli podle této úvahy; jsem hluboce přesvědčen, že byla správná.

Pojďme odstraňovat to, co se jí příčí, což je ona nešťastná přeměna podmínek dotací na legislativní nástroj, a zbydou nám skutečně jenom finance a zemědělství. Problémy, které jsou mezi těmito dvěma rezorty, nejsou systémové povahy a formát Výboru pro koordinaci je přesně ten, který by je mohl postupně řešit. Podmínkou ovšem je, že budou v tomto tělese účastní odborníci, kteří jsou ochotní něco tam skutečně systematicky odpracovat. Zatím jeho výstupy spíše než systematickou práci připomínají závody v práskání bičem, ke kterým žádná odbornost ani pracná příprava nejsou zapotřebí.

Nelze měřit dvojím metrem

Pokud jde o fragmentaci oboru na tisíce vlastníků a provozovatelů, vidím ji jako faktický důsledek dávno učiněného rozhodnutí o funkci a pravomocech místních samospráv a mluvit o nějaké integraci znamená buď do těchto pravomocí tvrdě zasáhnout (a to by bylo velmi nešťastné), nebo trpělivě a dlouhodobě pracovat na osvětě. Spoustě obcí se dnes vyplácí brát svůj vodovod a svou kanalizaci jako něco, o co je se třeba starat až tehdy, když je skutečný problém. Stát to dobře ví, ale než aby tu vymáhal plnění alespoň těch nejzákladnějších zákonných povinností, raději se zabývá drobnými prohřešky velkých provozovatelů, kteří běžné povinnosti spolehlivě plní.

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné
Značky
Voda

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Slovo „mýtus“ se dnes používá pro všeobecně rozšířenou nepravdu. A právě o vodě se šíří řada vymyšlených tvrzení, které se budeme snažit v našich článcích vyvrátit.

Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů

Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů

Jak skloubit ekonomický a environmentální způsob nakládání s materiálově nevyužitelnými komunálními odpady (KO) a zejména pak se směsným komunálním odpadem (SKO) je předmětem diskuzí. Nákladovostí jednotlivých druhů nakládání s KO a SKO se mimo jiné zabývala i konferenci Waste to Energy 2018

Mirek Topolánek: Banány se dají pěstovat i ve Finsku, jenže...

Mirek Topolánek: Banány se dají pěstovat i ve Finsku, jenže...

V rámci přípravy konference Dny teplárenství a energetiky 2018 vyšlo mimořádné vydání TEPKY News, které nabízí čtenářům rozhovor s předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení, Mirkem Topolánkem. Nyní rozhovor přinášíme i čtenářům Průmyslové ekologie.