celoživotní vzdělávání
Dny tepen
VŠCHT

Nebezpečné skládky. Platíme je všichni

V 90. letech minulého století se v ČR řešily odpady tím, že se vystavělo přes 220 skládek s obrovskou kapacitou absorpce především směsných komunálních odpadů. To je na tak malou zemi neuvěřitelné množství. V současné době skládkujeme 46 % komunálního odpadu.

Nebezpečné skládky. Platíme je všichni

ilustrační foto

Jen pro představu, Německo skládkuje v současné době 0 %, Rakousko 3 %, Holandsko pouze 2 % veškerého Holanďany vyprodukovaného odpadu. Obce skládek využívají, protože je to jednoduché a nejlevnější řešení. Nový zákon, který se připravuje již 8 let, nemá šanci projít.

Skládkaři, kteří ze svého byznysu skládek a svozů udělali zlatý důl, prostě zákon nepustí v platnost. Proč? Protože chce zdražit poplatky, které musí skládky odvádět státu. Tím by se samozřejmě dostaly do hry i ostatní druhy nakládání s odpady, jako je recyklace, materiálové využití nebo energetické využití. Tyto metody, jak z odpadu udělat něco lepšího, jsou samozřejmě dražší.

Náklady na likvidaci požárů neplatí provozovatelé skládek, ale my všichni

Skládky nás ale postupem času budou stát o hodně víc. Platíme zdravím, platíme penězi a platit budou zdravím a penězi i naše děti. Od roku 2010 vyjížděli hasičské záchranné sbory k 8 262 požárům skládek.

Při těchto požárech se uvolnilo do vzduchu obrovské množství škodlivin, jako jsou například smrtelně jedovaté dioxiny, CO, CO2, NOx, sloučeniny síry a další škodliviny, které dýcháme my všichni. Výjezdy se dají vyčíslit i penězi. Od roku 2010 stála likvidace přímých škod požáru skládek 26 262 800 korun. Nepřímé škody bohužel nelze vůbec odhadnout.

Metan a kontaminace pitné vody

Skládka nemusí hořet, aniž by velmi poškozovala životní prostředí. Sama o sobě uvolňuje metan, který způsobuje skleníkový efekt. A i ve skládkách, kde se skládkový plyn bere, není jímán ani zdaleka všechen.

Každá skládka jednou proteče. Obrovské nebezpečí kontaminace spodních vod je nasnadě. V mnoha případech se tak dokonce už děje a případů přibývá. Čištění vod stojí nemalé peníze, které musíme platit. Než vodu vyčistíme, než vůbec zjistíme, že je závadná, pijeme my i naše děti vodu kontaminovanou.

Jde o "byznys"

Skládkaři se nechtějí připravit o svůj byznys ani po roce 2024, kdy stávající zákon zakáže odpad skládkovat. Mocí peněz a lobingu nedovolili vzniknout nové legislativě. Tím zamezili vzniku ekologičtějšímu nakládání s odpady.

Takže budeme mít i nadále levné odpady, ale za cenu, že budeme otravovat ovzduší, vody a naše děti na sanaci skládek v budoucnu vydají obrovské peníze. Němci, Rakušané nebo Holanďané mají odpady dražší, pravda. Připlácí si totiž za bezpečí a zdraví svých dětí a to je moudré. Jak to tedy budeme dělat my?

Značky
Odpady

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Vyvracíme mýty o vodě I.: Kdo vlastní českou vodu?

Slovo „mýtus“ se dnes používá pro všeobecně rozšířenou nepravdu. A právě o vodě se šíří řada vymyšlených tvrzení, které se budeme snažit v našich článcích vyvrátit.

Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů

Porovnání nákladů na dvě cesty materiálově nevyužitelných odpadů

Jak skloubit ekonomický a environmentální způsob nakládání s materiálově nevyužitelnými komunálními odpady (KO) a zejména pak se směsným komunálním odpadem (SKO) je předmětem diskuzí. Nákladovostí jednotlivých druhů nakládání s KO a SKO se mimo jiné zabývala i konferenci Waste to Energy 2018

Mirek Topolánek: Banány se dají pěstovat i ve Finsku, jenže...

Mirek Topolánek: Banány se dají pěstovat i ve Finsku, jenže...

V rámci přípravy konference Dny teplárenství a energetiky 2018 vyšlo mimořádné vydání TEPKY News, které nabízí čtenářům rozhovor s předsedou výkonné rady Teplárenského sdružení, Mirkem Topolánkem. Nyní rozhovor přinášíme i čtenářům Průmyslové ekologie.