celoživotní vzdělávání
Dny tepen
Ekolamp

Kolik se platí za vodu v Evropě? Budete se divit

Prohlédněte si unikátní průzkum cen vodného a stočného v zemích Evropské unie, ale i mnoho dalších statistik o vodovodech a kanalizacích.

Kolik se platí za vodu v Evropě? Budete se divit

pixabay

Sdružení EurEau, které je asociací evropských provozovatelů vodárenských služeb, představilo výsledky vlastního průzkumu, které pokrývají služby v oblasti pitné a odpadní vody v Evropě. Jde o aktualizované vydání prvního průzkumu z roku 2009. Studii si můžete stáhnout v závěru článku.

Během tohoto období se vyvíjel trh velmi intenzivně, přičemž došlo ke zlepšení technologií, inovací a spotřebitelé začali být nároční na ekologičtější a nákladově efektivnější služby.

Průzkum obsahuje několik technických a ekonomických údajů z jednotlivých zemí od míry připojení populace na dodávku pitné vody, přes připojení na kanalizaci a odpadní vody až po samotné ceny.

Studie analyzuje údaje z 29 členských zemí v celé Evropě, přičemž jde zejména o údaje poskytnuté od členů EurEau, nikoli od oficiálních zdrojů.

Počet obyvatel připojených k síti

Obrázek 1 představuje procento lidí připojených k síti pitné vody, tedy k veřejnému vodovodu (drinking water network), dále k veřejné kanalizaci (waste water network) a k čistírnám odpadních vod (waste water treatment plant) v jednotlivých zemích a jejich procentuální podíly v Evropě.

Chybějící údaje v grafu byly extrapolovány z předchozí statistiky s předpokladem, že rychlost připojení zůstala během ostatních osmi let konstantní. Jde o konzervativní odhad, protože se předpokládá, že rychlost připojení v průběhu času narůstala.

Výsledkem je, že v členských zemích EurEau je až 499 milionů lidí napojených na síť pitné vody, přičemž 450 milionů obyvatel je napojeno na kanalizaci (odpadní vodu) a 435 milionů lidí je připojených k čistírnám odpadních vod.

Obrázek 1 nezahrnuje lidi připojené k individuálnímu sanitárnímu systému (individual sanitation system - vlastní zdroje vody a žumpy, pozn. red.).

vodavevrope1.jpg

Roční platby - vodné a stočné

Na obr. č. 2 jsou uvedeny příjmy v sektoru, které jsou vybírány prostřednictvím účtů za vodu, přičemž jednotlivé částky jsou rozděleny podle typu služby. V případě, že informace týkající se typu služeb nejsou k dispozici, zobrazuje se pouze celková částka.

Extrapolace byla provedena s průměrnou roční sazbou fakturace podle celkové populace každé země. Extrapolace byla provedena pro celkovou fakturovanou částku, tedy ne pro každou službu, protože pokrytí každého druhu služby ve faktuře za vodu je v každé zemi odlišné. Samozřejmě, celková fakturace závisí z velké části od počtu obyvatel v každé zemi.

vodavevrope2.jpg

Investice ve vodárenství

Obrázek 3 představuje celkovou sumu peněz investovaných do infrastruktury pro pitnou a odpadní vodu ročně.

Extrapolace vychází z průměrné míry investic podle celkového počtu obyvatel země.

vodavevrope2_5.jpg

Evropské vodárenské podniky investují každoročně přibližně 45 miliard eur do vodní infrastruktury. To znamená, že vodárny v průměru investují 93,5 eur na obyvatele za rok (obrázek 4).

vodavevrope3.jpg

Tyto investice pocházejí zejména z příjmů za poplatky za vodu, z daní a z transferů, tedy z evropských finančních systémů, jakými jsou například strukturální fondy. Míra investic závisí na mnoha faktorech, včetně investic nezbytných pro dosažení souladu s právními předpisy EU atd.

Zaměstnanost ve vodárenských službách

Zvláštní otázkou je zaměstnanost u evropských poskytovatelů vodárenských služeb.

Obrázek 5. ukazuje přímou a nepřímou zaměstnanost v sektoru, která se vztahuje na služby dodávání pitné vody i odvádění a čištění odpadních vod.

vodavevrope4.jpg

Přímá zaměstnanost zahrnuje lidi zaměstnané vodárenskými a vodohospodářskými firmami na projektování, výstavbu, údržbu, kontrolu a řízení vodohospodářských služeb. Nepřímá zaměstnanost představuje hrubý odhad pracovních míst vytvořených vodními službami v jiných odvětvích.

Pokrývat to může například služby v subdodavatelských společnostech, jakož i podíl zaměstnanců podílejících se na výrobě a distribuci zařízení a chemických výrobků používaných ve vodárenských službách.

Tento odhad je velmi variabilní a těžko měřitelný, ale studie ho prezentuje, jelikož nejde o zanedbatelné čísla, pokud mluvíme o vlivu vodohospodářských služeb na zaměstnanost v Evropě.

Jelikož čísla týkající se nepřímého zaměstnávání nejsou spolehlivá, extrapolace byla provedena pouze pro údaje o přímé zaměstnanosti a vychází z průměrného podílu na celkové populaci v jednotlivých zemích.

Z odhadu vyplývá, že vodní služby v Evropě zaměstnávají 476 000 lidí na plný úvazek (full time equivalent = FTE), což představuje asi 0,1% populace členských zemí.

Vlastnictví vodárenských společností

Obrázek 6 a obrázek 7 představují procento populace pokryté různými typy managementu služeb dodávky pitné vody a odvedení a čištění odpadních vod v evropských zemích.

Vidíme, že prakticky v každé evropské zemi byl zvolen jiný přístup k řízení vodárenských a kanalizačních služeb. Je to způsobeno pravomocí členských států.

Pro objasnění definuje studie jednotlivé typy vlastnictví, resp. managementu vodáren a kanalizací takto:

  • Local government department = samospráva. Infrastruktura a služba jsou vlastněny a spravovány výlučně veřejným orgánem, například obcí nebo skupinou obcí (t.z. obec přímo spravuje vodárnu - pozn. red.).
  • Publicly owned company = firma, která je vlastněna veřejnou správou. Jde de facto o veřejnou společnost, což znamená, že infrastruktura je ve veřejném vlastnictví místního orgánu a služba je delegována na společnost ve veřejném vlastnictví (například společnosti s.r.o, nebo a.s., jejíž podílníky jsou obce - pozn. red.).
  • Private operator = soukromý správce. Infrastruktura je ve veřejném vlastnictví místního orgánu, ale služby jsou přenesené na soukromou společnost.
  • Privatisation = privatizace: Infrastruktura a služby jsou ve vlastnictví a pod manažerskou kontrolou soukromé společnosti, která je obecně pod dohledem veřejného regulátora.
  • Public-Private joint venture = společný podnik veřejného a soukromého sektoru. Infrastruktura a služba jsou vlastněny a řízeny konsorciem veřejných a soukromých společností.

vodavevrope5.jpg

Vodné a stočné

Sazba za vodu je složité téma, protože závisí na několika místních parametrech, jako jsou daňové zatížení, kvalita vodních zdrojů (podzemní voda obvykle vyžaduje menší náklady na úpravu než povrchová voda), délka sítě na dodávku vody na jednoho obyvatele (zejména okrajové a malé obce patří k citlivým oblastem, ve kterých je dodávka vody a odvádění odpadní vody kanalizací nákladnější) atd.

Cena je obvykle v zemích regulována prostřednictvím veřejného orgánu; buď oficiálním regulátorem nebo místní samosprávou. Obrázek 8 a obrázek 9 představují i přiměřené roční náklady na vodu u obyvatel zemí, které jsou členy EurEau.

vodavevrope6.jpg

Studie však upozorňuje, že toto srovnání cen je pouze orientační. Poukázat na rozmanitost cen v celé Evropě nelze. Přímé srovnání plateb za vodu nebo ceny za  metr krychlový mezi zeměmi není možné.

vodavevrope7.jpg

Délka vodárenské sítě

Obrázek 10 znázorňuje celkovou délku potrubní sítě pitné vody pro každou zemi. Data byla extrapolovaná podle populace připojené k síti pitné vody s koeficientem určení R2 0,834.

Údaje z chybějících zemí neumožnily celkem přesnou extrapolaci dat, ale protože se týkaly pouze zemí s menší sítí, tak kvalifikovaný odhad o délce sítě pitné vody v Evropě hovoří o 4 225 527 km, což je jedenácti násobek vzdálenosti od Země k Měsíci.

vodavevrope8.jpg

Taková infrastruktura vyžaduje velké náklady na údržbu.

Obrázek 11 znázorňuje délku sítě pitné vody na jednoho připojeného obyvatele. Ta se pohybuje od 4,92 m / obyvatele ve Španělsku až po 19,55 m / obyvatele ve Finsku. Takové rozdíly v infrastruktuře jsou způsobeny zejména hustotou obyvatelstva.

vodavevrope9.jpg

Dodávka pitné vody

Obrázek 12 představuje množství vody dodávané dodavateli pitné vody v milionech kubických metrů ročně. Zahrnuje fakturovanou spotřebu i "non-revenue water" v Evropě.

Celkový objem dodávané vody v EU je 44,7 miliard m3 ročně.

vodavevrope10.jpg

Zdroje pitné vody

Obrázek 13 zobrazuje dodávku vody podle vodních zdrojů. Mezi jednotlivými zeměmi vidíme významné rozdíly. Podle tohoto čísla mají členové EurEau více pitné vody z povrchových vod jako z podzemních vod. Toto procento je však opět založeno pouze na údajích z některých zemí.

vodavevrope11.jpg

Spotřeba pitné vody

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné
Značky
Voda

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

ERU se vymezuje od upozornění OTE

ERU se vymezuje od upozornění OTE

Dne 4. 4. 2018 operátor trhu, společnost OTE, a.s., publikovala upozornění, podle něhož nebude možné od 1. 6. 2018 nárokovat provozní podporu k vykazování POZE (podporované zdroje energie) v případě pozdního zadání dat do systému operátora trhu.

Pět křišťálových komínů čeká na nové majitele

Pět křišťálových komínů čeká na nové majitele

Teplárenské sdružení České republiky ocení již pošestnácté Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem. Do užší nominace bylo v pěti kategoriích vybráno 16 projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 1,5 miliardy korun. 

Otevíráme registrace na další ročník kurzu celoživotního vzdělávání oběhového hospodářství

Otevíráme registrace na další ročník kurzu celoživotního vzdělávání oběhového hospodářství

V září roku 2017 do školních lavic Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha zasedli první studenti kurzu celoživotního vzdělávání Oběhové hospodářství, který Fakulta organizuje společně s INCIEN, Českou asociací oběhového hospodářství, SUEZ Využití zdrojů, a.s. a Veolia Česká republika, a.s. První ročník přinesl již první výsledky v praxi.