Šetrné budovy
Enviprofi
EGExpert

Evropský projekt C-ROADS odstartoval, položí základy pro autonomní vozidla a „chytré“ dálnice

Do roku 2020 bude na světě podle odhadů až 10 milionů datově propojených a autonomních vozidel. Aby na to Česká republika byla připravena, rozjela evropský projekt C-ROADS.

Evropský projekt C-ROADS odstartoval, položí základy pro autonomní vozidla a „chytré“ dálnice

mdcr.cz

Ministerstvo dopravy a další partneři projektu dnes podepsali společnou konsorciální smlouvu, čímž projekt C-ROADS oficiálně odstartoval. Poběží až do roku 2020, přispěje ke zvýšení bezpečnosti dopravy v Evropě a položí základy na cestě k využívání kooperativních systémů a automatizovaného řízení vozidel, včetně těch autonomních.

V rámci projektu C-ROADS Czech Republic budou v letech 2017 až 2020 nasazeny C-ITS systémy nejen na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě či na železničních přejezdech.

Důležitou součástí projektu bude testování využití stávajících, ale i zcela nových mobilních technologií pro vzájemnou komunikaci vozidel vybavených kooperativními technologiemi.

„Automobilový průmysl a doprava jsou oblastí rychlého technologického rozvoje. Výrobci zkoušejí nejen alternativní typy pohonů, ale v současnosti už testují i automatizovaná řízení vozidel,“ říká ministr dopravy Dan Ťok a doplňuje: „Některé testovací modely aut jsou již dnes vybavovány technologiemi, které realizují datovou komunikaci s dopravními systémy.

Cílem je naučit vozidla sdílet informace mezi sebou a komunikovat s infrastrukturou, kdy se např. mezi vozidly a infrastrukturou automaticky předává informace o náledí na vozovce či přijíždějícím vozidle záchranné služby, kterému následně řidiči mohou přizpůsobit svou jízdu.“ 

DSCF8815.JPG

Projekt, který koordinuje Ministerstvo dopravy, je spolufinancován z Nástroje pro propojení Evropy (CEF Transport). Spolupracuje na něm 8 hlavních partnerů: AŽD Praha, ČVUT, INTENS Corporation, O2 Czech Republic, T-Mobile, ŘSD, SŽDC a Brněnské komunikace.

Do projektu se dále zapojují organizace, instituce a firmy ze státního, univerzitního i soukromého sektoru – např. Plzeňské městské dopravní podniky, Dopravní podnik Ostrava, ŠKODA AUTO a další. Celková cena za projekt činí cca 18,9 mil. EUR včetně nákladů na testování, vyhodnocování, přeshraniční provoz a mezinárodní projednávání nových standardů.

Všichni partneři v rámci projektu C-ROADS mají na starosti své vlastní aktivity. Patří sem testování LTE-V v síti T-Mobile, O2 bude ověřovat technické možnosti hybridní vozidlové jednotky pro automatickou datovou komunikaci mezi vozidly.

ŘSD se zaměří na realizaci infrastruktury podél dálnic, AŽD a SŽDC vybaví vybrané železniční přejezdy pilotními C-ITS systémy, BKOM se zaměří na vybavení C-ITS technologií příjezdových radiál do Brna, INTENS řeší technickou koordinaci a standardizaci, ČVUT se zaměřuje zejména na vyhodnocení výstupů z testů.

Informace o všech projektech konsorcia jsou k dispozici na webových stránkách projektu www.c-roads.cz

Jak C-ITS jednotka funguje

Současná verze C-ITS jednotky ve vozidle je zařízení, které přímo komunikuje na vyhrazené radiové frekvenci 5,9 GHz se svými „protějšky“ na infrastruktuře a v okolních vozidlech. Dnes je na trhu dostupných několik řešení, kterými lze vybavit prakticky jakékoliv vozidlo. Automobilky se pak zavázaly k tomu, že od roku 2019 budou touto technologií vybavovat vybrané modely.

Pořídit technologii bude možné i na starší vozidla – cena za jednotku se bude pohybovat v řádech tisíců korun. Paralelně se zkoumají také možnosti využití tzv. hybridních systémů, které by současně využívaly vyhrazenou radiovou frekvenci na 5,9 GHz a stávající (LTE) či nové (LTE-V, 5G) mobilní technologie pro zvýšení pokrytí signálem a nabízenými bezpečnostními službami.

Vybavená vozidla budou přijímat tyto bezpečnostní informace, zobrazovat je řidiči formou varovných hlášení na palubním informačním displeji či přístrojovém štítu nebo jako součást informací navigace. V budoucnosti se také počítá s integrací přijatých zpráv do řídicích systémů vozidel, což povede k samočinnému zamezení nehody či vzniku nebezpečné události.

„Řešíme, aby to řidiče příliš nerozptylovalo, ale současně byli vizuálně a zvukově včas varováni před hrozícím nebezpečím, informováni o práci na silnici, jízdních dobách, kolonách nebo jiném nebezpečí,“ upřesnil ministr Ťok.

Testování už nyní probíhá na dálničním úseku Pražského okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou (části dálnic D1, D0 a D5), kde byly instalovány komunikační jednotky na infrastruktuře a na vybraných vozidlech ŘSD.

Tato zařízení vysílají do svého okolí informace o aktuálních dojezdových dobách na Pražském okruhu a také informace o stavu dopravního značení na portálech liniového řízení dopravy (LŘD) a zařízení pro provozní informace (ZPI).

„To, co svítí na proměnných informačních tabulích či značkách, je řidiči zobrazeno přímo ve vozidle. Zvláště u měnících se rychlostních omezení na portálech LŘD či dynamickém uzavírání jízdních pruhů před tunely nebo v tunelech je tato funkce důležitá, protože řidiči tyto typy značek poměrně často nerespektují,“ dodal ministr.

C-ITS jednotkami jsou vybavena i vozidla údržby ŘSD, mající tyto úseky dálnic na starosti. K dispozici je ale mají také mobilní přívěsy, které označují krátkodobé práce na dálnicích. Nedostatečné označení pracovního místa v kombinaci s únavou řidičů je totiž příčinou velkého množství nehod, které bohužel mívají i tragické následky.

Tato vozidla a přívěsy dnes tedy vysílají do svého okolí informace o své poloze, popř. o uzavření jízdních pruhů či rychlostním omezení. K řidiči se tak dostane informace o charakteru uzavírky či omezení ještě předtím, než ji fyzicky spatří, což výrazně snižuje riziko vzniku nehod.

Současně rovněž zasílají online informace o své poloze a činnosti na server ŘSD, takže střediska údržby mají aktuální přehled o svém vozidlovém parku.

Budoucnost

V nadcházejících letech bude třeba ještě vyřešit i některé legislativní a etické otázky (např. jasně definovat odpovědnost řidiče a výrobce) spojené s vyššími úrovněmi autonomních vozidel.

Dopravní prostor v ČR tedy ještě není připraven na provoz plně autonomních vozidel bez řidiče, ale již dnes probíhají dílčí projekty výstavby, zástupci projektu se za koordinace Ministerstva dopravy účastní mezinárodních standardizačních konferencí a fór, organizují interní odborné diskuze a snaží se již nyní dopravní svět v ČR připravit na budoucnost.


Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Datový standard pro ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

Datový standard pro ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

Portál ISPOP informuje o vydání nového datového standardu.

V retenční nádrži Červený mlýn probíhá výjimečný geotechnický a hydrogeologický průzkum

V retenční nádrži Červený mlýn probíhá výjimečný geotechnický a hydrogeologický průzkum

Přírodní retenční nádrž Červený mlýn v Králově Poli u Svitavské radiály se v těchto dnech stala místem technologicky výjimečného průzkumu. Současná nádrž neumí zcela ochránit podzemní vodu od znečištění povrchovou a splaškovou vodou.

Skupina GEAR 2030 vydala závěrečnou zprávu k automobilovému průmyslu

Skupina GEAR 2030 vydala závěrečnou zprávu k automobilovému průmyslu

Skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a udržitelný růst automobilového průmyslu v Evropské unii GEAR 2030 vydala závěrečnou zprávu o automobilovém průmyslu.