celoživotní vzdělávání
Ekolamp
VŠCHT

Čína se snaží opětovně využívat většinu dešťové vody

Asijská města se dnes potýkají s rychlou migrací měst a jejich rozvojem, který zasahuje do oblastí náchylných k povodním.

Čína se snaží opětovně využívat většinu dešťové vody

wikimedia.org

  • Publicistika
  • 12.09.2017
  • Asit Biswas a Kris Hartley, překlad: redakce

Nedávné záplavy v Bombaji se dávaly částečně za vinu neregulovanému rozvoji mokřadů, přesto jsou rychle se rozvíjející městské oblasti postihovány povodněmi napříč Indií, Nepálem a Bangladéši.

"Sponge City"

Nejedná se pouze o trend v rozvojových zemích; povodně v Houstonu zdůraznily rizika vývoje v ekologicky citlivých a nízko položených oblastech. V roce 2012 prudký příval vody v Pekingu způsobil spoušť v dopravních systémech města a v roce 2016 povodně ohromily kanalizační systémy ve Wuhanu, Nanjingu a Tianjinu. Je zřejmé, jaké výzvy před námi stojí.

Nadměrná těžba podzemních vod, degradace vodních toků a městské záplavy nutí čínská města vypořádat se se začarovaným kruhem. Rozsáhlý rozvoj měst a používání nepropustného materiálu zabraňujícího půdě vstřebávat dešťovou vodu, vyvolávají další investice do infrastruktur, které typicky překáží přírodním procesům a zhoršují dopady povodní.

Čínská iniciativa "Sponge City" má za cíl zastavit tento cyklus prostřednictvím využití propustných povrchů a zelených infrastruktur. Iniciativa však čelí dvěma výzvám: místní samosprávy mají nedostatečné odborné znalosti, které brání efektivní koordinaci a integraci takového složitého souboru činností; a finančním omezením.

Podstata projektu

Inženýrská řešení jsou populárními zákroky, ale města nemohou jednoduše odvést riziko povodní. K řešení této záležitosti má čínská iniciativa „Sponge city“ ambiciózní cíl: do roku 2020 by mělo 80% městských oblastí absorbovat a znovu využít alespoň 70% dešťové vody.

Tato iniciativa, která byla zahájena v roce 2015 v 16 městech, usiluje o snížení intenzity odtoku dešťové vody zlepšením a rozprostřením absorpčních kapacit rovnoměrněji v cílových oblastech. Výsledné doplnění podzemní vody zvyšuje dostupnost vody pro různé účely. Tento přístup nejen, že snižuje záplavy, ale také zvyšuje bezpečnost zásobování vodou.

Iniciativa je podobná severoamerickému konceptu „nízkého dopadu rozvoje“ (LID), který podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) napodobuje přírodní procesy a chrání kvalitu vody.

Snaha o nápravu je enormní

Případ Lingangu, což je vyprojektované město v šanghajské čtvrti Pudong, je názorným příkladem typického opatření "Sponge city". Zahrnuje střechy pokryté rostlinami, malebné mokřady pro skladování dešťové vody a propustné chodníky, které uchovávají přebytečnou povrchovou vodu a zohledňují odpařování při mírné teplotě.

Město Lingagn toužilo po tom být největším projektem "Sponge city" v Číně a proto investovalo 119 milionů dolarů do modernizace a inovací, které by mohly být modelem pro většinu čínských měst postrádající moderní vodní infrastrukturu.

Čínská města vyvíjejí pozoruhodné úsilí. Šanghaj přislíbila, že rozšíří pokrytí městské zeleně a na začátku loňského roku oznámila výstavbu střešních zahrad o rozloze 400 000 metrů čtverečních. Projekt je společnou snahou regulačních orgánů města, vlastníků a inženýrů. Ve městech Xiamen a Wuhan projekty "Sponge city" účinně zafungovaly během silných dešťů.

Vylepšené politiky a rozpočty

Iniciativa "Sponge city" vyžaduje komplexní a trvalé úsilí, včetně účinné správy v oblasti životního prostředí. Stále však přetrvávají obavy ohledně nedostatečných předpisů a selektivního prosazování. Místní úředníci se jednoduše nemohou obrátit jiným směrem, když se zjistí porušení.

Nudné zpřísňující regulace nejsou sice tak vzrušující, jako odvážné inovace, ovšem pro hospodaření s vodou jsou ve stejné míře zásadní. Zisky z programů "Sponge city" by neměly vynahrazovat mizernou správu v oblasti životního prostředí.

Financování je také trvalým omezením. K dnešnímu dni bylo vynaloženo více než 12 miliard dolarů na všechny "Sponge city" projekty. Ústřední vláda financuje zhruba 15 - 20% nákladů, zbytek je rozdělen mezi místní samosprávy a soukromý sektor.

 
 

Pro přečtení celého obsahu musíte být součástí našeho předplatného

za 2490 Kč získáte

  • Přístup ke všem článkům na Prumyslovaekologie.cz na 1 rok
chci se přihlásit chci získat předplatné

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem III.: Dýšina

Obec Dýšina se nachází asi 8 km severovýchodně od Plzně a má zhruba 1 850 obyvatel. Výraznou dominantou Dýšiny je trojlodní kostel Nejsvětější Trojice a svatých apoštolů Šimona a Judy Tadeáše. Lidé z obce pracují většinou v krajském městě, které je v pohodlné dojezdové vzdálenosti.

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Příklady dobré praxe v obcích při nakládání s komunálním odpadem II.: Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové je známé město s téměř 16 tisíci obyvateli, které spadá do okresu Trutnov. Ve Dvoře Králové se nachází známá zoologická zahrada s africkým safari, ve které se mimo jiné také velmi zajímavým způsobem zabývají odpady. Pozoruhodné jsou odpadkové koše v africkém stylu a zejména zavedení vratných kelímků se zálohou 30 Kč, protože díky tomuto kroku klesla ZOO produkce plastového odpadu na minimum.

Mnohdy stačí odpad rozjezdit kompaktorem a stane se z něj výrobek. Od r. 2009 do r. 2013 skládkaři zaplatili sotva za 45 % uloženého odpadu

Mnohdy stačí odpad rozjezdit kompaktorem a stane se z něj výrobek. Od r. 2009 do r. 2013 skládkaři zaplatili sotva za 45 % uloženého odpadu

Předstírané využívání odpadů na skládkách či dokonce předstírané používání výrobků k zaplnění skládkového prostoru je skutečně velmi oblíbeným způsobem obcházení poplatkové povinnosti. A to doslova ve velké míře.