VŠCHT BANNER
Medistyl
EGExpert

Je Dešťovka hospodárná?

Často říkám, že ekologie dává smysl v případě, že se dělá v rozumných ekonomických a technologických reálech. Všichni víme, že ekologie není zadarmo, ale životní prostředí prostě chránit musíme, protože je to pro náš život a život našich dětí to nejdůležitější.

Je Dešťovka hospodárná?

prumyslovaekologie.cz

Chci na tomto místě říci, že si práce a především pracovitosti MŽP v čele s panem ministrem v posledních letech velmi vážím. Oproti letem minulým je to vážně cvrkot. V mnoha případech s opatřeními resortu souhlasím, někdy nesouhlasím a pak jsou případy, které nechápu. Mezi tuto kategorii řadím Dešťovku.

Před lety jsem vlastníma rukama kopal, betonoval, dřel, abych měl jímku na dešťovou vodu. Pravda, jen k zalévání zahrady, ale i to se počítá. Utopil jsem v ní tenkrát 15 stovek a čerpadlo za 3 tisíce. V okamžiku, kdy letos výzva Dešťovka spatřila světlo světa, zalitoval jsem. Já hlupák! Kdybych počkal 9 let, mohl jsem mít dotaci.

Nedalo mi to, sedl jsem ke stolu a začal počítat. Kdybych chtěl doma splachovat, musel bych to udělat z gruntu a stálo by to balík. Nové rozvody na šedou vodu jsem tedy rovnou škrtl. Prošel jsem si nabídky a i s prací jsem odhadl náklady na cca 75.000,- Kč.

Když není Pán Bůh doma, pochytám za rok 20 m3 vody. Průměrně ale významně méně. Pokud budu počítat s faktem, že podzemní nádrž, kterou bych si v rámci akce Dešťovka pořídil, bude mít bezproblémovou životnost 10 let, budu mít 200 kubíků vody za 75 tisíc korun. Takže jeden m3 dešťové vody mě přijde na 375,- korun.

Trochu jsem se orosil a počítal znova a znova. Ne, nespletl jsem se. Voda, která mi padá na hlavu, na auto a na barák je vskutku drahá. Mohu k tomu přistupovat samozřejmě s vědomím, že peníze nejsou moje, jde o dotaci. Tedy, abych byl přesný, něco si samozřejmě připlatit musím. Náklady na celou akci bych veřejnými penězi nepokryl.

Dumal jsem tedy dál. Pokud mi dotace pokryje 70 % ceny, zbylých 30 % představuje částku 22.500,-. V rodině s průměrnými příjmy, která se v rámci svých možností snaží chránit přírodu, seč to jen jde, to klapne. Seberou se peníze, které sice byly určené na nákup nového nábytku do dětského pokojíku nebo na náhradu dosluhující pračky a ledničky a jde se do dešťovky.

Výrobci nábytku, praček a ledniček letos o své příjmy přijdou a budou si příští rok lámat hlavu, jak by oslovili kompetentní orgány, aby až skončí Dešťovka, mohla začít dotační akce s názvem Ekopračka nebo Ekolednička. Potřebují přeci dohnat ztráty z letošního roku.

A tak si nejsem jistý. Nevím, zda je to stále v realitě ekonomické, nebo už jsme mimo. Asi budu obviněn, že jsem vytrhávač z kontextu, a že nepředkládám všechny souvislosti. Jsem ale přesvědčen, že kdybych řekl v kdejaké zemi bývalého "třetího" světa, že chytám kubík dešťovky de facto za téměř čtyři stovky, klepali by si tam na čelo.

Značky
Voda

Diskuse (1)

  1. ploteny@asio.cz03.09.2017 (19:37)
    Ideální by byl komplexní přístup v duchu udržitelnosti (původce platí všechny náklady a problém se má řešit co nejblíže u zdroje), žádné deformace dotacemi. Kdyby původce platil (dnes neplatí), pak by byl motivován sám z ekonomických důvodů problém řešit a provozovatel (případně stát) by mu pomáhal slevou na stočném (protože by uspořil náklady na investice a provoz a pomohl by tím řešit následné ekologické problémy). Tak je to např. v Německu a je to logické - skoro všichni mají u rodinných domů zařízení na využití srážkových vod.. ale i tam je návratnost dlouhá a tak existuje i další důvod - ohleduplné chování vůči okolí. (Ale jsou pak i oblasti, kde se nevyplatí dešťová kanalizace budovat a každý zachycený litr je dobrý). Jinak navíc platí, že srážková voda je např. na praní a dokonce i osobní hygienu a i závlahu vhodnější z ekologických a zdravotních hledisek (menší spotřeba detergentů a mycích prostředků a menší zasolení půd) - tedy ekologické hledisko, ale nejen to. Co se týká třetích zemí - asi stejně by si klepali na čelo, kdyby jste řekl, že za to že vykonáváte potřebu a osprchujete se, že platíte také nemalé peníze..(když přeci stačí suchý záchod a vodu ze sprch můžu nechat zasáknout v místě). No a pak jsou země (u nás oblasti), kde pitné vody je nedostatek a tam tu hodnotu 400 Kč/m3 zachycená voda už dnes má. Určitě souhlasím s tím, že bychom se měli co se týká hospodaření s vodou chovat rozumně, ale co je to rozumně ? Udržitelně ? Chtělo by to nějaké universální měřítko, podle kterého by se měřilo, jinak bude mít každý pravdu (ze svého pohledu). Možná by se dala dešťovka hodnotit i pozitivně v tom, že i když je to na první pohled ekonomicky nelogické, tak je to přeci jen krok tím správným udržitelným směrem, a že díky němu se lidé začali zajímat o věci úzce související s jejich životem a životním prostředím. A možná je i dobře, že začnou počítat a vidět věci v souvislostech.

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Čína se snaží opětovně využívat většinu dešťové vody

Čína se snaží opětovně využívat většinu dešťové vody

Asijská města se dnes potýkají s rychlou migrací měst a jejich rozvojem, který zasahuje do oblastí náchylných k povodním.

Popílek není odpad, nýbrž produkt

Popílek není odpad, nýbrž produkt

Zažil jsem dobu, kdy se nikdo na nic neptal. Do vzduchu z tepláren a elektráren šlo co šlo a popílkem se zavážela kdejaká jáma, prohlubeň, terénní nerovnost nebo třeba jezírka.

Sloupek: Baterky kam se podívám

Sloupek: Baterky kam se podívám

Je mi ctí, že se právě v těchto dnech mohu účastnit akce s názvem Recyklojízda. Je to akce na podporu třídění baterií v domácnostech. Pominu fakt, že sotva pletu nohama, že mé pozadí je už týden v jednom ohni, u jídla raději stojím, nemohu chodit do i ze schodů a když se mi v noci nezdá o šlapání na kole, zdá se mi o baterkách.