MŽP
DTE2019
EGEXPERT

Novela vyhlášky č. 294 výstavbě recyklačních a separačních linek nebrání

Skládkařské firmy v poslední době přichází v reakci na novelu vyhlášky 294/2005 Sb. s tím, že zpřísnění parametru výhřevnosti (z 8 MJ/kg na 6,5 MJ/kg v sušině) u výstupu z recyklačních a třídících linek na směsný komunální odpad, byly pozastaveny projekty na výstavbu recyklačních linek na komunální odpad. Proto jsme se zeptali zástupců MŽP a subjektů z praxe:

Novela vyhlášky č. 294 výstavbě recyklačních a separačních linek nebrání

Wikimedia Commons

Jsou tato vyjádření firem asociovaných především v České asociaci odpadového hospodářství (ČAOH) pravdivá?

Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů, MŽP:

Podle názoru MŽP se nejedná o žádné recyklační linky, ale zařízení pro úpravu, známá jako mechanicko-biologická úprava odpadů a v podání ČAOH navíc jako tzv. třasadla. Navíc, jde o jednoznačně účelové tvrzení odpadových společností, jejichž největší část zisku vychází z provozování skládek odpadu - tedy skládkování, a které ČAOH zastupuje.

Již z toho, že parametr omezuje to, co může být uloženo na skládku vyplývá, že z podstaty nemůže mít vliv recyklaci odpadů, respektive může, ale zcela opačný a tou je jeho podpora. Zcela účelově jsou tedy vyjádření ČAOH k zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů označována jako recyklační zařízení, to ale zcela určitě nejsou.

Samotná ČAOH, tato zařízení prezentuje jako levnější variantu energetického využívání odpadu oproti klasickým spalovnám. Výstupem ze zařízení na úpravu směsných komunálních odpadu jsou v naprosté většině případů dva toky odpadu.

Nadsítná frakce, která je určená k výrobě paliva z odpadu, které se spaluje například v cementárnách nebo dalších spoluspalovacích zdrojích, druhý tok tvoří podsítná frakce, která je následně biologicky stabilizována a uložena na skládku odpadu.

V lepším případě je z nadsítné frakce získána část (do 10 %) odpadů, které jsou recyklovány, tento podíl je však malý a nelze jej do budoucna ani zvyšovat, jednak s tím, jak bude stále více recyklovatelných odpadů vytříděno v rámci odděleného sběru v obcích, zároveň jsou odpady, které zůstanou ve směsném komunálním odpadu znečištěny.

Smyslem stanoveného parametru výhřevnosti je zajistit, aby objem odpadů, vystupujících ze zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů, které skončí na skládce, byl co nejnižší, tedy, aby došlo k co největšímu oddělení využitelných složek.

 Je třeba zdůraznit, že zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů nejsou cestou pro rozvoj recyklace odpadů, ale způsobem, jak zhodnotit zbytkový směsný komunální odpad. Jejich prezentace jako recyklačních zařízení je naopak ohrožením pro kvalitní recyklaci, protože by v občanech mohl převážit dojem, že nemusí odpady třídit u zdroje, protože dojde k jejich následnému vytřídění.

Cestou pro kvalitní recyklaci je pouze rozvoj třídění odpadů při jejich sběru. Tomu mají napomoci například stanovené závazné cíle pro obce v návrhu nového zákona o odpadech, kde je v souladu s navrhovanými změnami na úrovni EU navrženo, že obce budou muset v roce 2025 zajistit vytřídění 60 % komunálních odpadů.

Milan Chromík, Veolia Vedlejší produkty ČR, s.r.o.:

Vyhláška č. 294/2005 Sb. recyklační linky neohrožuje, naopak je podporuje. Parametr výhřevnosti a biologické aktivity ohrožuje nepoctivé technologie pro nakládání se směsným komunálním odpadem, které s odpadem ve skutečnosti udělají pouze to, že ho roztřídí na několik hromádek.

Nazývat takovou technologii slovem "recyklační linka" se mi jeví jako příliš odvážné. Recyklace je až to, co je skutečně využito v dalším výrobním procesu. Nikoliv to, co je dále využito energeticky, nebo skládkováno.

Kdo se v odpadových technologiích jen trochu vyzná, ví, že z mechanicko-biologických úprav (MBÚ), jednoduchých třídicích zařízení (JTZ), či jakýchkoliv podobných, mnohdy eufemisticky označovaných technologií lze materiálově využít pouze asi 10 % vstupních materiálů. Vše ostatní je vhodné pro energetické využití.

Některé hlasy dokonce volají po tom, aby se stabilizovaná biosložka po MBÚ či JTZ házela přímo na skládku. V našem chápání je to obcházení hierarchie nakládání s odpady, neboť na skládkách má končit až to, co předtím prošlo všemi stupni hierarchie nakládání s odpady.

ČAObH je toho názoru, že nastavení přísných parametrů pro uložení odpadů na skládky je v pořádku. Pouze tak totiž zajistíme, aby odpady nekončily na skládkách, ale využívaly se materiálově, nebo alespoň energeticky před jejich odstraněním na skládce.

Argument, že odpad o výhřevnosti 6,5 MJ/kg nehoří a musí být skládkován je totiž jen zbožným přáním skládkařů, kteří lační po množství. Zcela pomíjí skutečnost, že ke komunálnímu odpadu o této výhřevnosti mohou být přimíchány další druhy výhřevných, např. průmyslových odpadů, které jejich energetické využití umožní bez přídavných fosilních paliv.

Petr Špičák, SUEZ Využití zdrojů a.s.:

Takovéto tvrzení je zcela jistě vytržené z kontextu a účelově střižené. Nastavení parametru výhřevnosti na 6,5 MJ/kg bylo naprosto správné a v žádném případě nebylo mířeno proti zařízením na recyklaci směsných komunálních odpadů, jak je uvedeno v dotazu. 

Naopak. Tento parametr v recyklaci pomůže, protože odkloní ze skládek odpady, které ještě mají určitou materiálovou, nebo případně energetickou hodnotu – což se ostatně stalo v jiných zemích, ke tento parametr zavedli.

A právě tento odklon odpadů ze skládek může být důvodem obdobných zavádějících tvrzení. Navíc výstupy z podobných typů zařízení jsou dnes již zcela běžně dále využívány a nevidíme důvod, proč by měly končit na skládkách bez možnosti dalšího využití. 

Pokud se budeme bavit o zařízeních na mechanicko-biologickou úpravu směsných komunálních odpadů, tak v případě skutečných, moderních technologií tohoto typu, jak je známe ze zahraničí, nebude s výstupy problém.

Vladimír Ucekaj, Eveco Brno:

Tyto linky samy nic nerecyklují, pouze třídí a upravují (drtí, přesívají, lisují, balí, atp.). Takže z jedné směsné hromady máte více menších hromádek. Když by bylo hodně dobře, tak nějakou tu hromádku (zkušenost říká, že cca okolo 15 % hm. ze vstupu) možná prodáte a potom se ta hromádka možná třeba i skutečně zrecykluje.

Zbytek půjde v lepším případě do zařízení na energetické využití a v horším na skládku. A nebo nepůjde, protože nebude smět. O to se teď hraje - komu a v jaké výši půjdou peníze za realizaci "lepšího" odpadového hospodářství.

Znovu ale musím zopakovat, že všem by se mělo měřit stejně, takže limit výhřevnosti sušiny by se měl týkat všech odpadů a ne jen výmětů/výstupů z linek mechanické úpravy. A také se musí říci, že vždy z celkového toku odpadů něco půjde na skládku, protože je to skutečně koncový prvek. Takže zase úplně skládky nehaňme.

Značky
Odpady

Diskuse (0)

Přidejte komentář

Tato funkce zabraňuje robotům přidávat neadekvátné příspěvky. Zadejte prosím ověřovací kód, který vidíte na obrázku.



Mohlo by vás zajímat

Kde je a kde není vhodná elektromobilita?

Kde je a kde není vhodná elektromobilita?

Rozvoj elektromobility má řadu problematických bodů, které bude nutné vyřešit. Je potřeba vytvořit odpovídající infrastrukturu, upravit ceny vozidel, aby byly dostupnější a chybí zpracovatelské kapacity na likvidaci baterií. Obrátili jsme se proto na Iva Hykyše, který má na starosti elektromobilitu ve společnosti Siemens, a položili mu pár otázek.

Textil v oběhovém hospodářství: Proč to moc nefunguje?

Textil v oběhovém hospodářství: Proč to moc nefunguje?

Od roku 2024 na nás čeká povinnost separovat textil. Zdá se, že pokud do té doby nebudeme mít vyřešeno, co s ním lokálně dělat, budeme mít velký problém. Evropa i ostatní kontinenty jsou už nyní textilem přehlceny, není jej kam vozit a na koho přehazovat odpovědnost. To, co se děje s plastem, nás velmi brzy čeká i s textilem.

Máme všechno, mějme i rozum

Máme všechno, mějme i rozum

Blíží se Vánoce. Čas, kdy se plní kasy obchodníků a lidé skupují kvanta potravin, dekorací a všemožných výrobků, kterými chtějí obdarovat své blízké.